Probiotika: co jsou zač a jak je co nejefektivněji doplnit?

Původně jsem měla v úmyslu napsat o probiotikách pouze krátký informační příspěvek na svoje FB stránky (poté, co jsem si vyfotila svoje krásně barevné pickles – kvašenou zeleninu), nicméně to bych nebyla já, aby mě při psaní nenapadlo mnoho informací, které bych vlastně chtěla sdělit…a ještě další…a ještě. Tudíž vznikly dva delší příspěvky, které teď tvoří tento krátký článek 🙂

probiotika1

O probiotikách a jejich prospěšnosti se mluví stále více i mezi širokou veřejností, z reklam a lékáren na nás skáčou „zaručené“ probiotické přípravky, lékaři je doporučují.

Co jsou probiotika a k čemu nám slouží?

Jedná se o organismy, mikroby (bakterie), které žijí v našem těle a pracují s ním ve vzájemné symbióze, jsou důležité jako každý jiný orgán a nezbytné pro životní funkce.

Pomáhají strávit a vstřebávat živiny (z vitamínů zejména vit. B12); chrání organismus před viry, „zlými“ bakteriemi a různými negativními vnějšími vlivy; jsou nezbytné pro dobrou imunitu – mají tedy vliv i na rozvoj autoimunitních a dnes běžných civilizačních nemocí; pro komunikaci mezi střevy a dalšími částmi těla (např.nervovým systémem, hormony) – tenkému střevu se říká „druhý mozek“ – viz např. článek o trávení nebo zdravém střevě, a dokonce produkují některé živiny – např. vitamín K2, butyrát (mastná kyselina s krátkým řetězcem důležitá pro správnou funkci buněk) a také enzymy nezbytné pro trávení potravy.

Prospěšné bakterie ve střevech jsou základem střevního zdraví a tedy i celkového zdraví díky vlivu střevního mikrobiomu na náš zdravotní stav a rozvoj nemocí (včetně psychických).

Kdy vzniká problém – proč vůbec probiotika „řešit“?

Běžný životní styl západní populace, nevhodná strava chudá na živiny, na potraviny podporující náš mikrobiom a na vaření z přirozených, čerstvých potravin – zato bohatá na průmyslové výrobky, hotovky, maso z velkochovů, nevhodné rostlinné tuky a vysoce zpracované sacharidy/ztužené tuky. Dále můžeme jmenovat chronické užívání léků (které se stalo normou) t.j.léky na bolest, tlak, pálení žáhy, spánek a zejména antibiotika, antidepresiva a antikoncepce; toxické látky z vnějšího prostředí (včetně běžné „chemické“ kosmetiky, čistících přípravků nebo plastů); stres, emoční vypětí a orientace na výkon. To jsou příklady toho, co náš střevní mikrobiom se všemi jeho „hodnými“ bakteriemi nekompromisně vyhlazuje.

Probiotika, aby byla rozmanitá a ve střevním prostředí se jim dařilo potřebují, abychom co nejvíce těchto výše zmiňovaných negativních faktorů odstranili a ku prospěchu našeho zdraví tělu ještě pomohli a probiotika mu pravidelně dodávali.

Suplementace a její podoba

Suplementace probiotik v prášku nebo kapslích může mít svoje úskalí. Ač mnohými doporučovaná a lékárenskými řetězci masivně propagovaná, není to s nimi tak růžové. Ukázalo se, že drtivá většina živých bakterií v těchto přípravcích je zničena už při procesu výroby, přepravy a manipulace s výrobkem a vy potom polykáte jenom mrtvý prášek. Na českém trhu navíc v podstatě neexistuje kvalitní přípravek z pohledu složení probiotika(spousta pojiv, výplní a dokonce alergenních látek v kapsli navíc, které udělají tělu více škody než užitku – stejně jako u mnoha ostatních suplementů = čtěte vždy složení!), množství bakterií a rozmanitosti kmenů bakterií. Většina má navíc také FOS a různé druhy vlákniny – prebiotik, které jsou uváděné jako nezbytná výhoda (vláknina, která slouží jako potrava pro bakterie a ony se tak lépe usadí), ale paradoxně některým lidem vadí a jejich trávení zhoršují. Spekuluje se také o tom, do jaké míry jsou takto do těla dodané bakterie (pokud tam tedy vůbec nějaké doputují) schopné se uchytit a osídlit naše střevo.

Jak probiotika dodat přirozenější, efektivnější cestou a jako bonus přijmout i další živiny?

Ráda bych na úvod dodala: pouhá suplementace probiotiky vaše zdraví sama o sobě nespasí, stejně jako žádný z jednotlivých postupů-kroků-doporučení vytržených z kontextu. Celkový kontext je vždy zásadní a zásadní je také mít nejdříve postavené tzv. pevné základy – vhodnou stravu, režim dne, stres-emoce-psychika a celkový životní styl, popřípadě také společně s dalšími kroky pokud máte (a to má s největší pravděpodobností téměř každý) určitý problém/střevní potíže/autoimunitní a civilizační onemocnění. Uvedu příklad: obézního jedince s vysokým krevním tlakem, cholesterolem a chronickou zácpou nespasí samo o sobě, že začne jíst po sklenicích např. zdravý kokosový olej a polykat probiotika v kapslích/jíst sklenice kvašeného zelí, pokud bude nadále jeho strava plná průmyslově zpracovaných produktů, hotovek, pečiva, nadbytku cukru, nekvalitních rostlinných a ztužených tuků, nekvalitního masa z velkochovů, uzenin a nedostatku doma připravených, uvařených jídel z čerstvých surovin.

A teď už konkrétně k probiotikám – jak je tedy doplňovat kromě prášku/kapslí? Kvašenými (fermentovanými) potravinami.
Jedná se o přirozenější formu, bakterie v nich jsou navíc živé (vs. problematika kapslí/prášku), každá z potravin má jiné spektrum bakterií (rozmanitost) a fermentace některých z těchto potravin navíc může zajišťovat jejich lepší stravitelnost. Spolu s probiotiky dodáte tělu také – podle typu fermentované potraviny –  vitamíny, minerály a podpoříte sekreci žaludeční kyseliny a enzymů nezbytných pro trávení (to se týká především kvašené zeleniny a šťávy z ní) a vstřebávání živin, stejně jako podpoříte i správné, pravidelné vyprazdňování.

Mezi nejvhodnější z hlediska vlivu na zdraví a střevo patří: kvašené zelí (nebo třeba nastrouhaná červená řepa, cuketa, mrkev – to vše kvasí pouze ve vlastní šťávě a soli; je na to určitý postup), pickles (větší kousky kvašené zeleniny-okurka, cuketa, mrkev, řepa, pastiňák…zalité v solném roztoku), korejské kimchi (pikantní zelenina), kefír z kokosového mléka, kefír z kokosové vody, jogurt z kokosového mléka (doporučuji s javorovým sirupem, borůvkami, mmm 🙂 ). ACV (apple cider vinegar), tedy kvalitní nefiltrovaný jablečný ocet, je mimochodem také kvašená potravina – používá se i pro stimulaci žaludečních šťáv a enzymů před jídlem pro lepší trávení nebo při vaření vývaru z kostí (uvolní se minerály).

*Mléčné výrobky jsou také fermentované potraviny (kromě másla a ghí), ale jejich problematika je trochu složitější – a pokud dostatek těchto informací nemáte, tak si dost pravděpodobně jejich konzumací škodíte. Záleží na konkrétním typu, zdroji, složení, způsobu zpracování mléka, druhu zvířete a pak samotné problematice intolerance laktózy/kaseinu(vč. jeho 2 typů)/syrovátky či kyseliny mléčné. Na toto téma chystám samostatný článek. Nicméně pokud nakupujete běžné, klasické mléčné výrobky z pultů obchodů (tedy nejčastěji z velkochovného kravského pasterovaného, homogenizovaného mléka a případně navrch ještě s přidanými cukry, sladidly, barvivy, konzervanty a škroby) bez jakéhokoli uvážení a informovanosti, tak je směle můžete vyřadit a peníze (i zdraví) si uchovat. Možná tak budete příjemně překvapeni výsledkem.

pickles*U zeleniny se bavíme o kvašené a ne o sterilované z běžných obchodů (v konzervách, sklenicích, plastových pytlíkách), ta probiotika neobsahuje, stejně jako kupované kvašené zelí nebývá většinou kvalitní – často je zde zcela zbytečně přidaný cukr a hlavně konzervanty. Nejlepší je vlastní výroba doma; na fotce můžete vidět pickles z různé zeleniny a taky zbytek kvašeného zelí (nastrouhaná červená řepa je také moc dobrá, připravuje se stejně jako zelí).

Úskalí suplementace a konzumace kvašených potravin
Probiotické potraviny a kvalitní probiotika v prášku stejně jako třeba vývary jsou součástí mnoha ozdravných protokolů při onemocněních trávicího ústrojí, léčbě autoimunitních chorob i obecně pro posílení zdraví a kondici (nemoc začíná ve střevech…a také samozřejmě v naší hlavě). Někdy však mohou být i nevhodné a situaci zhoršovat, např.při rozsáhlém SIBO, nárůstu „zlých“ bakterií v tenkém střevě, nebo histaminové intoleranci (kvašené=histamin) a je tedy potřeba posílit střevo nejdříve v celkovém kontextu či zmírnit konkrétní problém, tolerance se postupně mnohem zlepší. Obecně lidé mohou být však na kvašené potraviny citlivější, proto se doporučuje začít např. po malé lžičce nebo pouze šťávě ze zelí, potom postupně přidávat. Kvašená zelenina slouží jako doplněk k jídlu – mnozí mají tendenci v rámci jisté české nátury naložit si zelí přes půlku talíře a potom se diví, že mají akutní problém 🙂 Velmi vhodné je jednou, dvakrát denně kousek něčeho kvašeného z uvedeného výčtu potravin.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*