SIBO 2. díl – léčba, strava, prevence

Následující řádky navazují na 1. díl článku o SIBO (small intestinal bacterial overgrowth),sibo tedy prorůstání bakterií do tenkého střeva a jejich přemnožení zde. Vysvětlili jsme si podstatu problému, symptomy a možné příčiny. A také proč možná právě u vás je SIBO přítomné jakožto příčina zdravotních – nejen trávicích – obtíží (a rozhodně nejste raritou), proč může stát za vaším chátrajícím zdravím i proč vás na to lékař pravděpodobně neupozornil nebo to s vámi komplexně neřešil. Doporučuji tedy začít nejdříve tímto 1. dílem článku. Ve 2. díle se podíváme na možnosti léčby, vhodné stravy, prevence i na vliv naší psychiky, mysli:

Léčba a strava

Z hlediska typologie se rozlišuje SIBO s dominancí methanu (převažuje spíše zácpa a velká plynatost), SIBO s převahou hydrogenu (typické spíše průjmy, zapáchající plyny), kombinace obou nebo velmi specifický typ hydrogen-sulfid (problematický; ani testy ho neodhalí).

Jak to zjistit a je to vůbec podstatné? Nejspolehlivější testovací metodou prováděnou v zahraničí je laktulózový test z dechu, který odhalí, zda se jedná o SIBO a jaký plyn převažuje. V ČR se bohužel tyto testy běžně neprovádí už ze samotné podstaty toho, že většina konvenčních lékařů o SIBO nikdy neslyšela či ho neuznává (podobně jako leaky gut, syndrom propustného střeva (!). Typ SIBO můžete odhadnout podle svých symptomů, výhodou testů ale je samozřejmě definitivní potvrzení, že jde o tuto nemoc a pak také přesná hladina methanu/hydrogenu – po léčbě je totiž vhodné opětovné testování a v číslech je tedy přesně vidět, zda došlo k zlepšení. Podle toho, o jaký typ SIBO se jedná, je často zvolena léčba – na některé prostředky mohou různé typy bakterií reagovat odlišně.

Do léčby patří výběr medikamentů pro eliminaci bakterií, vhodná strava a následná preventivní opatření. Ihned na úvod je podstatné zmínit, že strava sama o sobě nestačí! Člověk tak totiž doslova vyhladoví dříve sebe než bakterie. Strava je nicméně důležitým prostředkem pro úlevu od nepříjemných symptomů a rovněž se podílí na redukci bakerií.

V podstatě existují tři cesty: První je léčba antibiotiky (syntetickými) v kombinaci s vhodnou stravou. Pozor, jedná se ale o specifický druh antibiotik, působícími pouze na úrovni tenkého střeva (ne jinde v systému jako ostatní atb) a ve specifickém množství, podávanými 14 dní; strava se potom udržuje ještě nějakou dobu nebo i preventivně.

medicineDalším přístupem je léčba herbálními antibiotiky, bylinami a přírodními prostředky v kombinaci s vhodnou stravou. Jedná se o užívání dvou nebo tří bylinných extraktů v kapslích po dobu 4 – 6 týdnů, přičemž některé mohou být vhodnější pro hydrogen a některé pro methan. Na zahraničním trhu existují také zhruba čtyři účinné formule, které kombinují více bylin v jednom přípravku. Herbální léčba není vůbec té “klasické” antibiotické podřadná, právě naopak, někdy může být i silnější a účinější. Někdy se také mohou objevit vedlejší efekty natolik silné (tzv. die-off efekt – dočasné zhoršení stavu v důsledku redukce bakterií, kterým se to samozřejmě nelíbí :-); je to ale součást léčby), že pro jedince může být vhodnější přestat a zvolit radši ona specifická atb.

Třetím přístupem je elementární dieta, tekutá výživa užívaná jakožto jediný zdroj potravy po 14 dní (bez medikamentů). Smyslem je odlehčit střevům, protože obsažené živiny se v jednoduché, naštěpené formě rychle vstřebávají a dochází k redukci bakerií. Tato výživa obsahuje sice jako zdroj energie hojně cukrů, nicméně nejčastěji ve formě monosacharidů (glukózy), které se okamžitě vstřebávají a neleží ve střevě jako potrava pro bakerie. Možnou nevýhodou je psychická náročnost (14 dní jen tekuté jídlo…) a možný nárůst kvasinek kvůli obsaženým jednoduchým cukrům – typicky se tak zařazují k léčbě ještě antimykotika. V zahraničí jsou na trhu především dva specifické produkty tekuté výživy, které se doporučují – mají opravdu “čisté” složení bez alergenních/intolerantních složek (kasein, laktóza, sója atd.), stabilizátorů a emulgátorů i lepší poměr živin narozdíl například od Nutridrinků, Fresubinů a podobných “výživ”, které jsou k dostání u nás a pro léčbu GIT obíží je osobně považuji nejenom za absolutně nevhodné, ale za zdravotně závadné, jelikož problém mohou přiživit a způsobit i další vrstvící se komplikace (obsažené alergeny, nevhodné zdroje živin). Mimochodem, naši lékaři, nemocnice a ústavy je běžně předepisují a doporučují při celé škále zdravotních problémů jakožto doplněk výživy nebo i jedinou výživu při různých GIT obtížích, pooperačních stavech, nechutenství, podvýživě nebo podváze. Je to takové vyhánění čerta ďáblem. Nemalou roli v tomto hrají samozřejmě také ony farmaceutické firmy, které mají svoje páky a smlouvy s nemocnicemi (stejně jako u jiných léků). Ale to už jsme u promyšleného systémového obchodu se zdravím obecně…

Vhodná strava je při léčbě (pokud není tedy zvolena elementární dieta) a následné prevenci i celkovému udržení zdraví samozřejmě důležitá. SIBO je, jak už teď víme, spojené s malabsorbcí sacharidů, kterými se bakterie živí a dále ve střevě množí. Jakékoli zdroje sacharidů mohou přispívat k problému a prohlubovat ho.

Proto se typy vhodných diet zaměřují na redukci sacharidů a liší se v tom, jaké zdroje sacharidů redukují nebo eliminují. Je to velice individuální téma, roli zde hraje např. i pro každého individuální množství konkrétních potravin, každý může reagovat a mít symptomy z něčeho odlišného, tolerovat jednu potravinu bez jakýchkoli symptomů a jinou, ač třeba podobnou, ne.

Mezi typy diet vhodných při IBS a SIBO (slovo dieta používám v anglickém slova smyslu = způsob stravování, neznamená tedy redukční dietu na hubnutí) patří na prvním místě low-FODMAP dieta, kombinace SCD (special carbohydrate diet) + low-FODMAP, která je ještě striktnější, nicméně účinná, doporučovaná specialistkou Dr. Allison Siebecker a taktéž existuje její uchopení rozdělené do fází v podobě tzv. Bi-phasic diet, které vyvinula Dr. Nirala Jacobi. Obdobou SCD je GAPS dieta, která je téměř totožná, ale klade velký důraz na dlouze vařené vývary z kostí a chrupavek, želatinu apod., které mohou být velmi léčivé pro střevo, nemusí však v případě SIBO (z chrupavek, kostí a pojiv se uvolňují cukry glukosaminoglykany, které jsou zdrojem potravy pro bakerie) nebo histaminovou senzitivitu, která se nezřídka u jakýchkoli GIT obtíží vyskytuje současně. SCD a GAPS samy o sobě u SIBO většinou nestačí, protože neredukují FODMAP sacharidy, které jsou u SIBO problematické především. Některým lidem vyhovuje také Fast Tract Diet, která rozlišuje sacharidy podle jejich potence ve střevě fermentovat, nebo paleo strava v kombinaci s low-FODMAP. Jak jsem již zmínila, výběr diety je vysoce individuální a je otázkou zkoušení a “ušití na míru” podle konkrétního stavu.

Vláknina, celozrnné a prebiotické potraviny, povážované obecně za “zdravou výživu”,obiloviny jsou při IBS a SIBO značně problematické, hůře stravitelné, potravou pro bakterie. Přiliš mnoho vlákniny může, možná překvapivě, přispívat k zácpě! Obdobně nemusí být tolerovaná probiotika a fermentované potraviny (někomu ovšem pomáhají; někdo je citlivý na ně nejen kvůli trávení, ale i kvůli histaminu). Velkou roli hraje ale množství. Luštěniny a obiloviny (především jejich slupky) s výjimkou jahel, čiroku a bílé rýže (basmati, jasmínové) obsahují navíc také množství lektinů a antinutrientů dráždících střevo, ale o tom někdy příště v článku (k této tématice jsem však již napsala několik kratších příspěvků na své FB stránce ve fotoalbu Colourful&Caring Cooking vč. doporučení, jak lektiny trochu obejít)…

Smyslem dietního protokolu ovšem není zůstat na velmi omezeném výběru potravin na doživotí. Po určité době chceme postupně zkoušet zařazovat další potraviny, sledovat reakce na ně, rozšiřovat jídelníček a zbytečně se tak nevyhýbat něčemu, co nám třeba už nemusí způsobovat obtíže a přitom má vysokou výživovou hodnotu. Otestovat, které z FODMAP sacharidů jsou problematické nejvíc a v jakém množství, zkusit přidat například nějakou bezlepkovou obilovinu – pokud jsme dodržovali SCD, apod.

Mnoho pacientů s IBS nebo SIBO nechce ztrácet váhu a to je často typické u low-carb diet a velké redukci sacharidů (některým nicméně ztráta váhy naopak prospěje). Cílem je tedy najít bezpečné zdroje sacharidů pro naše podmínky (mluvíme ale o “rozumném” množství, ne o extrémních high-carb dietách!) a pokud nechceme hubnout nebo potřebujeme přibrat, tak přidat hodně na tucích z kvalitních zdrojů, popř. zvážit elementární výživu jako přídavek do denního příjmu (ovšem kvalitní, nealergenní produkt, viz výše).

Z dlouhodobého hlediska může velice omezený jídelníček co do počtu potravin přinést riziko deficitu živin a navíc, paradoxně, rozvinout ještě více senzitivit a potravinových intolerancí – na ty samé potraviny (i když v danou chvíli pro nás bezproblematické), které jíme dlouho pořád dokola, může posupně tělo začít reagovat a odmítat je, takže se dostaneme do bludného kruhu, kdy nám potom vadí prakticky všechno, co sníme.obr.

Nevýhodou dlouhodobé přísné low-carb stravy může být také negativní vliv na tlusté střevo, na které se nesmí zapomínat – tělo je celý systém. V tlustém střevě je rozmanitý mikrobiom žádoucí a rozmanité bakterií potřebují rozmanitou potravu – každá totiž preferuje jiné látky. Některé navíc produkují mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou mimo jiné palivem pro buňky střeva a hrají roli v prevenci rakoviny tlustého střeva. Low-carb strava může mít také negativní vliv na hormonální rovnováhu, především na hormony štítné žlázy a adrenální hormony. Všimněte si, že zdůrazňuji může (= je mnoho těchto případů), ale také nemusí (=je také mnoho případů).

Prevence

SIBO se bohužel často vrací a někdy jedno kolo léčby nestačí a proces s bylinami nebo antibiotiky, popřípadě jejich vystřídání za jiné, se musí opakovat (objektivně to ukážou právě ony laktulózové testy z dechu). Odhaduje se, že dvě třetiny případů je chronických a člověk se musí prostě s určitým střevním diskomfortem smířit…Neznamená to však, že stav nelze zlepšovat a často zbytečně trpět! Pro zmírnění symptomů a následnou prevenci je důležitá právě vhodná strava, nejčastěji formou low-FODMAP diety, vyhýbání se těm zdrojům sacharidů, o kterých víme, že nám dobře nedělají, fermentují a špatně je trávíme, nebo samozřejmě vyřazení potravin, na které máme intoleranci nebo alergii  (kasein, laktóza, vejce, sója atd.).

Důležité je podpořit MMC (viz 1. díl článku), aby efektivně fungoval a po přeléčení užívat tzv. prokinetika těsně před spaním, což jsou léky (stejně jako u antibiotik specificky užívané) nebo přírodní bylinné extrakty, které tyto “čistící vlny” v tenkém střevě stimulují. MMC se pravidelně objevuje zhruba v 90 minutových úsecích, kdy tělo nepřijímá kalorie, tudíž strava sedmkrát denně a neustálé uždibování je za těchto podmínek spíše nevhodné. Dle specialistů je nejvhodnější větší jídlo 3 x denně s aspoň 4-5 hodinovými rozestupy. V některých individuálních případech si to však lidé nemohou z vážných důvodů dovolit a vždy je potřeba zvážit priority; mnohým to naopak prospěje, odbourá závislost na “svačinkování” a srovná inzulín. Mezi večeří a snídaní by mělo být zhruba 12 hodin (trávení si odpočine, MMC může pracovat a “čistit” nejdéle během noci – proto se zařazují prokinetika před spaním).

Fungující MMC ovšem neznamená automaticky prevenci zácpy – ta je mnohdy zácpaotázkou tlustého střeva, na které je potřeba nezapomínat a pozornost věnovat pravidelnému vyprazdňování, které je pro zdraví absolutní nutností (pravidelné = každý den). Existují suplementy na přírodní bázi, které dokáží vyprazdňování podpořit a nepůsobí pro střevo dráždivě nebo návykově (což se děje např. u různých projímadel, častých klystýrů apod.).

Obecně se vyskytuje tendence zaměřit se jen na vybití bakterií, důležité je ale zkusit nalézt příčinu SIBO a GIT obtíží, věnovat se i nadále prevenci a obnově zdraví střeva (leaky gut – propustné střevo je téměř vždy přítomné současně) pomocí vhodné stravy, suplementů a životního stylu (včetně psychického, duchovního rozvoje). A jak již bylo zmíněno věnovat se také tlustému střevu – někdy nemusí být problém střevo tenké, ale právě mikrobiom tlustého střeva a případně jeho další defekty. U zahraničních specialistů se často setkáme s tendencí zaměřit se na výhradně na SIBO (tendencí, o které v ČR stále ještě mluvit nemůžeme, poněvadž se SIBO neřeší vůbec 🙂 ), ale v tlustém střevě se toho také odehrává hodně a přemíra fermentace a bakteriální nerovnováha zde (hovoří se o LIBO) může způsobit podobné symptomy a související onemocnění jako SIBO. Dalšími hráči mohou být kvasinky, paraziti…

Stále však platí logická věc: pro prevenci opětovného výskytu jakékoli nemoci je nejlepší najít její příčinu – spouštěč.

Vliv psychiky, stresu a životního stylu

Součástí léčby i prevence musí být také snaha o přehodnocení celkového životního stylu, věnování se svému psychickému zdraví, mysli a duchovnímu rozvoji s důrazem na snížení stresu, spěchu a ovládání strachu a emocí. Podstatným momentem může být pro mnohé i práce s prožitými traumaty z minulosti, sahajícími třeba až do raného dětství (a mohou to být i nijak “velká” traumata, kterým třeba již nepřikládáte význam), která mohla podnítit problém…

Důležitý je i klidný způsob stolování, důkladné žvýkání potravy či vhodná frekvence stravování.

vagus nerveStres blokuje správné trávení, vyprazdňování i produkci kyseliny chlorovodíkové a trávicích enzymů; tělo v sympatickém režimu “bojuj nebo uteč” pozastavuje veškeré pro tu chvíli zbytečné funkce a soustředí se pouze na krizi. Bloudivý nerv,“vagus nerve”, který se větví z mozku do různých částí těla, má zodpovědnost za řízení mnoha funkcí v těle – a trávení především (od sekrece trávicích enzymů, žluči až po peristaltiku a motilitu), potřebuje pro svoji práci režim parasympatický, tedy klidový. Osa mozek-střevo funguje ale i zpětně – leaky gut, zánět a nemocné střevo vysílají odpovídající chemické signály mozku; zánětlivost se tedy projevuje v celém těle a vznikají tak psychické poruchy, deprese apod.

Z hlediska zdraví GIT jsou vhodná dechová cvičení, různé formy meditace (existují moderní aplikace pro chytré telefony, které učí krok za krokem), jóga, chůze venku a vnímání přírody, akupunktura, masáže (v zahraničí je velmi oblíbená viscerální manipulace/terapie nebo čínská abdominální masáž, které řeší také problémy s ileocecal valve), kraniosakrální biodynamika a jednoduše cokoli, co vám pomůže zklidnit stresovou reakci organismu a sladit mysl s fyzickým tělem. Z hlediska pravidelné sportovní činnosti je pro tělo dlouhodobě vhodnější intenzivní krátkodobé cvičení (intervalový, silový trénink, posilování) než dlouhá činnost zaměřená na vytrvalost, která může působit jako stresor. Ashtanga jóga se zde může jevit jako ideální.

Naše emoce a myšlenky mají na fyzické tělo velký vliv; jistá míra akceptace, přijetí reality a podvolení se má v léčbě svůj význam. Pro objektivní, „ryzí“ materialisty: jak už jsme si vysvětlili v předchozích článcích, není to jen o nějaké “duchařině”, ale i o čistě biochemických reakcích, vlivu hormonů a nervovém propojení na ose střevo-mozek (bloudivý nerv).

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*