Za jógou i jinými zážitky na Bali

Reportáž z cesty pro jógíny i cestovatele začátečníky

Již dlouho jsem toužila praktikovat ashtanga jógu v Asii, ale jihoindický Mysore – kolébka ashtangy – pro mě byl v zimním období (kdy je zde nejpříznivější počasí a „jógová sezóna“) kvůli studijním povinnostem uzavřený, a tak jsem se během letních prázdnin 2013 vydala na 6 týdnů na Bali, kde přes léto panuje období sucha. Místní společnost a kultura se posléze jako bonus navíc staly i tématem mé bakalářské práce.

Bali – „Ostrov Bohů“

obr.5-Bali je jedním z více než sedmdesáti tisíců ostrovů Indonésie. Díky poloze u rovníku převládá na Bali tropické podnebí s teplotami mezi 25 °C a 30 °C. Od října do dubna je tzv. vlhká sezona, kdy vlhkost vzduchu dosahuje až 85 %, od května do září nastává období sucha s větším počtem slunečných dnů – přesto často přerušovanými krátkými tropickými dešti a zataženou oblohou. Indonésie je největší muslimskou zemí na světě, Bali je však výjimkou – drtivě zde převažuje hinduismus. Jedná se ale o směsici indického hinduismu, balijské animistické víry a magických praktik a rituálů, proto je místní náboženství nazýváno balijským hinduismem.

Původně čistě zemědělské Bali je dnes největší turistickou destinací v Indonésii, známouobr.7- svojí malebnou tropickou přírodou, terasami rýžových polí, tísícovkami chrámů, častými obřady a slavnostmi, tradičním uměním tance, hudby, malbami či předením látek. V posledních letech ho však turisté vyhledávají také kvůli bohatému nočnímu životu v plážových letoviscích, luxusním hotelovým resortům nebo golfovým hřištím, která zabírají stále více půdy původně patřící rýžovým polím a zemědělství. Jak se Bali vyrovná se stále větším přílivem turistů (dva miliony ročně) je velkou otázkou budoucnosti a varovná znamení přelidnění a přílišného rozvoje jsou k vidění všude. Strmě rostoucí poptávka po vodě, elekřině, rušná doprava a množství odpadu způsobí pravděpodobně v budoucnu ekologickou katastrofu, jejíž následky bude obtížné vyřešit a pro Balijce, z nichž většina nepřemýšlí o ochraně přírody a je okouzlena západním životním stylem i novými možnostmi obživy v turistickém ruchu, nastane velký problém.

Ubud, centrum jógy a umění

obr.4-Svůj pobyt jsem zahájila příletem do hlavního města Denpasar na jihu ostrova a dále pokračovala zhruba hodinu a půl taxíkem na sever do vnitrozemí do městečka Ubud. Každé ráno jsem praktikovala ashtanga jógu formou klasických mysore lekcí v jógové škole (tzv. shale) Ashtanga Yoga Bali Research Centre (AYBRC), kterou založili Anthony „Prem“ Carlisi a Heather „Radha“ Carlisi, jedni z nejzkušenějších učitelů ashtangy, autorizovaní Shri K. Pattabhi Joisem – guruem a popularizátorem ashtangy na západě. Pod jejich vedením jsem však byla pouze týden, jelikož oba přes léto pravidelně cestují po světě. Měsíc jsem tedy cvičila s Dylanem Bernsteinem (taktéž autorizovaným učitelem), který jejich hodiny převzal a rozhodně jsem nelitovala. Shala se nachází asi 15 min jízdy od centra Ubudu v prostředí tropického lesa, takže pokud nejezdíte na motorce nebo skútru (typický dopravní prostředek), můžete využít odvozu do/z shaly společně s dalšími studenty. Auto vás nabere na sjednaném místě v Ubudu – vše lze domluvit předem emailem. Stejně tak je nutné si před cestou zamluvit v shale místo a přes webové stránky zjistit aktuální dění a informace. V prvních dnech si budete muset zvyknout při vaší jógové praxi na nezvyklou vlhkost vzduchu a teplo, sem tam se nevyhnete štípnutí komárem. Není to ale nijak dramatické, malárie zde není rozšířená a možnost praktikovat v otevřeném prostoru ve venkovní, ale zastřešené a opravdu dobře konstrukčně řešené shale, je výhodou.

Pro ty, kteří se věnují jiným stylům jógy, je v Ubudu dostatek dalších jógových studií a škol; lze navštívit i jednorázové (drop-in) lekce. Jezdí sem také učitelé jógy z celého světa pořádat retreaty a workshopy, účastnit se můžete také množství meditačních či vzdělávacích kurzů v různých oborech, sportovních či uměleckých činnostech. Ubud je ideální pro všechny, kteří si nepotrpí na rušná bezduchá letoviska a dny strávené v baru na pláži. Samotné město skýtá množství chrámů, muzeum a příležitostí pro kulturní vyžití; Ubud je ale také dobrým výchozím bodem pro cestování po ostrově. I jednotlivec si může od několika prodejců snadno vybrat z nabídky jednodenních výletů po balijských památkách a přírodě, kdy cestuje s malou skupinkou dalších turistů a řidičem-průvodcem. Další možností je zapůjčení vlastního auta/skútru nebo si promyslet svůj výlet, najmout si jednoho z taxikářů a domluvit s ním celodenní cenu.

Kdo chce kombinovat pobyt na plážích s jógou, má možnost i v letoviscích na pobřeží – například v Seminyaku, kde jsem strávila poslední týden před odletem do ČR.

Ubytování, stravování, peníze

obr.1-Ceny na Bali rok od roku rostou – většinu věcí zde pořídíme o něco levněji než v ČR, v porovnání s Indií však Bali působí draze. Záleží však samozřejmě na typu ubytování a restaurací, které zvolíme; u turistických památek či v plážových střediscích je vše samozřejmě dražší. Kurz indonéské rupie se pohybuje okolo 1, 8 Kč za 1 000 indonéských rupií, pro přibližný přepočet na koruny je nejrychlejší odškrtnout tři nuly a dále násobit dvěma. Dolary a eura lze směnit hned na letišti a dále v početných směnárnách v Ubudu a dalších větších městech. Bankomatů je v Ubudu taktéž dostatek.

Nejlevnější (cca 30 – 60 000 rupií) a mojí i nejoblíbenější variantou bylo jídlo v jednoduchých restauracích (warung), kde jedí také místní . Jídlo se zde připravuje čerstvé a s obsluhou se lze vždy domluvit, pokud máte nějaké alergie či zvláštní požadavky (vlastní zkušenost). Základní potravinou je rýže a zelenina, z masa se vaří kuřecí, vepřové a ryby. Bezmasá strava je běžně dostupná. Balijská kuchyně má hned několik jídel vegetariánských i veganských – živočišné mléko se zpravidla nepoužívá, jídla s vejcem můžete objednat bez. Do zeleninových směsí a rýžových jídel přidávají Balijci rádi tofu a tempeh, některé pokrmy či omáčky k nim mohou být ostré s množstvím chilli. V Ubudu a letoviscích naleznete také restaurace západního stylu a s přibývajícími „jógovými“ turisty i populární luxusnější vegetariánské/vegan restaurace či podniky v duchu raw stravy provozované cizinci – místa, kde se jógíni rádi sdružují. Zde se však připravte na vyšší západní ceny. Voda z kohoutku pitná samozřejmě není, a tak můžete využít služby v kulturním středisku a knihovně Pondok Pecak Library, nechat si z barelu doplnit vodu do vlastní lahve nebo si pořídit při delším pobytu barel vlastní. Ulehčíte ostrovu a nebudete podporovat další hromadění plastového odpadu každodenním nakupováním nových lahví.

Nejběžnějším ubytováním v Ubudu je „homestay“, ubytování v domcích, v jejichž areálu žije i rodina majitelů. Zařízení mívá kapacitu maximálně do deseti pokojů a cena je daleko příznivější než cena za ubytování v hotelech (na Bali se nacházejí i jedny z nejluxusnějších hotelů světa). Pěkné ubytování (čisté, obklopené zahradou, s vlastní koupelnou, snídaní, čajem po celý den k dispozici) v nich seženete za 150 – 300 000 rupií za noc. Snídaně je všude podobná: sladké tropické ovoce, bílý toust, vejce, káva nebo čaj. Podle vašich stravovacích zvyklostí a i v souvislosti s případnou jógovou praxí se lze na době a formě snídaně s majiteli domluvit. Ubytovacích kapacit je dostatek, stačí tedy shánět nocleh až na místě. Pro milovníky jistoty ale poslouží před cestou například server Booking.com. K dlouhodobému pobytu si také skupiny lidí pronajímají celé vlastní domy.

Ráj?

obr.9-Většina návštěvníků odjíždí z Bali nadšená; každý si zde najde to své a tropická příroda i typická chrámová architektura je opravdu nádherná. Nicméně je lepší sundat růžové brýle a nemalovat si obrázek stroprocentního poklidného romantického ráje. Rušná doprava ve městech, neukáznění turisté a ziskuchtiví Balijci jsou bohužel neustále se rozrůstajícím fenoménem.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*