O MNĚ

Mgr. Eliška Sluková

Co vám mohu nabídnout z hlediska zdraví (metabolismus, trávení, hormonální rovnováha, vhodná výživa, psychika), možnosti konzultace a čím se liším od jiných, naleznete zde.

Vystudovala jsem univerzitu v mezinárodním oboru Asian Studies and International Relations (Mgr.) a v dvojoboru Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání a Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání (Bc.).
Moje osobní zkušenost mě přivedla k intenzivnímu studiu funkční medicíny a vlivu životního stylu člověka na jeho zdraví:

  • postupy prověřené (tvrdě) na sobě i řadě klientů, tzn. nejen teoretické znalosti – v rámci výživy, fyzického a psychického zdraví i jógy a cvičení
  • intenzivní kontakt a spolupráce s odborníky na poli funkční medicíny a osobnostmi ve světě zdraví (Dr. Josh Axe, Dr. Mark Hyman, Dr. David Jockers, Kate Deering, Ray Peet, Dr. Allison Siebecker a další).
  • nepřetržité studium (zahraničních) odborných studií, článků a knih z oblasti medicíny, výživy, životního stylu a prevence nemocí, (neuro) psychologie i spirituality
  • vystavena po léta chybným postupům konvenčního zdravotnického systému (viz doporučuji přečíst pozn. níže v textu**) a sledu událostí/faktorů vrstvících se již od dětství, které na základě řetězce příčina-následek vedly až na samou hranici života (bez jakékoli nadsázky)
  • účast na americké konferenci SIBO SOS Summit I.– červen 2017 (přední lékaři a odborníci na IBS/SIBO, trávení, autoimunitní nemoci a s tím související komplexní zdravotní obtíže); SIBO SOS Summit II. – říjen 2017; IBS and SIBO SOS Summit – září 2018; konference Anxiety Summit 5: Gut-Brain Axis – listopad 2019 (osa střevo-mozek, obousměrný vliv střevního zdraví na psychiku a psychiky na střevní zdraví skrze biochemické procesy)
  • účast na SIBO Diet Masterclass (vhodná výživa při léčbě IBS a SIBO) – září 2017 a SIBO Treatment&Prevention Masterclass (léčba a prevence SIBO a IBS) – listopad 2017 s Dr. Allison Siebecker; aktualizovaná Tested SIBO Treatments Masterclass s Dr. Siebecker – únor 2020 (SIBO SOS Masterclass Summit).
  • Healing Leaky Gut Program – Dr. Josh Axe
  • zkušenost s psychoterapeutickými metodami, neuropsychologií, mentálními terapiemi a technikami vycházejícími ze západních i východních proudů myšlení
  • v oblasti mentálního rozvoje (hlubší úrovně vědomí, cesta „dovnitř“ sám k sobě, kvantové pole) spolupráce a inspirace v osobnostech jako je např. Mgr. Kateřina Svobodová (Světlo Země), Dr. Joe Dispenza, Dr. Bruce Lipton a další.
  • nezávislý poradce na mezinárodních online fórech týkající se funkční medicíny, trávicích obtíží, hormonálního zdraví, psychických obtíží a poruch příjmu potravy (např. hypothalamic amenorrhea, SIBO komunita…)

Studium jógy:

  • každoroční studium v Sri K. Pattabhi Jois Ashtanga Yoga Institute (dnes Sharath Yoga Centre), Paramaguru Sharath Jois – Mysore, Indie (únor+březen 2015, únor 2016, březen 2017)
  • certifikát Instruktor powerjógy  (Power Yoga Akademie – V. Krejčík, akreditace MŠMT)
  • Teacher Training v ashtanga józe (Primary Series) – Manju Jois
  • účast na workshopech v ČR i zahraničí  (Kino MacGregor – Londýn, Edinburgh; Kamal Singh – Praha; praxe jógy v Ashtanga Yoga Berlin; v Ashtanga Yoga Research Center na Bali – Prem a Radha, Dylan Bernstein; v Seminyak Yoga Shala – Claudia Rathmayer, každoroční pobyt v Indii v KPJAYI…). Více o mé cestě jógou na Jógovinách.cz.
  • studium ájurvédy – Mysore Ayurveda and Retreat Training, kurz ájurvédské masáže (abhyanga); studium sanskrtu (Lakshmish Bhat) – Mysore, Indie; zkušenosti s čínskou medicínou

** Pozor, nejsem fanatickým vyznavačem smyšlených neodborných čarodějnických postupů ve smyslu vyvolávání duchů, zaříkávání nebo úmyslně podvodných šarlatánských technik. Tím myslím ty, které cíleně a vědomě zneužívají lidské důvery, a které zneužívají rostoucí popularitu a dobré jméno moderní funkční medicíny i funkčních „alternativních“ postupů jako je psychosomatika, čínská medicína, ájurvéda, různé formy psychoterapie/práce s myslí (vycházející často z aktuálních poznatků neurovědy!) apod., které mají v rámci léčby a cesty ku zdraví své oprávněné místo, některé z nich místo zásadní.
Sama jsem vždy tíhla k objektivním, logicky fungujícím a vědecky podloženým principům, společně však s nezbytným celostním přístupem tělo-mysl a mysl-tělo. Problémem ovšem je, že konvenční zdravotnický systém u nás skutečné, aktuální vědecké poznatky (zejména ze zahraničí) v praxi při léčbě neuplatňuje (ač si na tom paradoxně zakládá!) a mnohdy se ani nesnaží vzdát se svých zažitých dogmat, přehodnotit již překonané a otevřít novým možnostem.
K některým z
mnoha důvodů patří např. i nechuť lékařů se vzdělávat z aktuálních studií a zahraničních zdrojů, jejich jazyková bariéra, nedostatek času na pacienta, nechuť přehodnotit svoje zažité stereotypy a dogmata ještě z VŠ studií, tlak farmaceutického průmyslu-lobby, celý zdravotnický systém, který obecně ani nechce VYléčit, ale léčit=dobře promyšlený byznys se zdravím, životem  a strachem lidí podporující jejich závislost na něm a využívající jejich neinformovanosti a také přirozené pohodlnosti hledat skutečně fungující, mnohdy však o něco náročnější řešení. Ta totiž vyžadují ochotu otevřít se změnám, převzít za sebe odpovědnost a také více trpělivosti. 
Tím pádem zůstává konvenční zdravotnictví tedy mnohdy značně pozadu při funkčním řešení obtíží z dlouhodobého pohledu na zdraví. Nehledě na problematiku neschopnosti pojímat širší souvislosti do celkového kontextu a hledat pravé, původní příčiny problémů a zdravotních obtíží, které spolu souvisí. Tento systém potom tedy selhává na více úrovních a je nefunkční pro skutečné řešení chronických zdravotních problémů a dosažení dlouhodobě udržitelného zdraví.
V
íce k tomu tématu naleznete ve  FB příspěvku o rozdílu mezi funkční a konvenční medicínou,  v mém krátkém vyjádření ve sloupci po vaší pravé ruce (na počítači) zde na webech nebo napříč mými články. Smutné paradoxy systémového zdravotnictví a jeho přístupu k nemocem jsem popsala např. v článku Pandemie virová? Pandemie tloušťky a nezdravé společnosti!; co se potom děje (nejen) uvnitř systému ve FB příspěvku „Zdravotnictví: systém pro svoje zájmy (byznys)“. Příspěvek „Nová vlna corona-strašení“ je potom nadčasový, nejen k současné situaci; vystihuje podstatu systému a veřejného pohledu na zdraví a přináší nápomocné informace pro mnohé z nás.

Můj příběh: cesta za zdravím
Sama jsem se o výše popsaném přesvědčila v průběhu svého života, kdy jsem se díky řetězci chybných postupů, mylných diagnóz konvenčního zdravotnictví, přístupu okolí a pohledu většinové společnosti na zdraví dostala až na samou hranici mezi životem a smrtí (dle našich „lékařů“ z konvenčního systému bych už měla být několik let a několikrát mrtvá …). Z té jsem se vlastními silami musela začít vysekávat, vlastním úsilím, hledáním a denním samostudiem (převážně zahraničních zdrojů z oblasti funkční medicíny, vědy a přístupů ke zdraví z fyzického i duševního pohledu), občas s drobnou pomocí hrstky „osvícenějších“ a znalejších osobností/odborníků, se kterými jsem se na své cestě mohla potkat. Domnívám se, že je toho málo, s čím bych se v životě nesetkala a co bych nezažila. Od mého dětství se na sebe vrstvilo mnoho událostí, které do sebe zapadly v logickém řetězci příčina-následek.

V oblasti zdraví mohu jmenovat komplikovaný reflux močového měchýře a záněty ledvin, IBS (nadýmání, zácpy, průjmy, bolesti břicha), IBD (Crohnova choroba – AI zánět ve střevě), SIBO (přemnožení bakterií v tenkém střevě a s tím související obtíže), leaky gut (syndrom propustného střeva), deprese/úzkosti, nevstřebávání živin, potravinové intolerance/alergie, histaminová senzitivita; díky tomu potom dlouholetá podváha a kachexie hraničí se schopností zachovat si základní tělesné funkce (v nejhorším období jsem měla 34,5 kg, na kterých jsem byla zhruba rok) a všechny okolnosti a omezení, která s takovouto podváhou souvisí (neschopnost ujít bez odpočinku delší-normální vzdálenosti či schody a tedy být dlouho odkázána na místo bydliště, zpomalený metabolismus, trvalé pocity chladu, chronická únava/výkyvy energie, špatné hojení malých i velkých ran, edema – nepříjemné, velké, ale přirozené otoky po navýšení energie z potravy – což ovšem „odborníci“ netušili a „léčili“ to diuretiky…, ztráta menstruace); minerální rozvrat, leukocytopenie; narušený metabolismus, skoro denní metabolické reakce s několikahodinovými dozvuky, aby se v zákonitém řetězci vše znovu po pár hodinách zase opakovalo (velmi omezující „normální“ život a třeba také kvalitní spánek); fybromyalgia; hormonální nerovnováha (chronicky zvýšený kortizol, utlumená štítná žláza – fT3, nízké hladiny estrogenu/progesteronu atd.). Co se týče podváhy, tak váhu jsem měla obtíže udržet po většinu svého života, minimálně od svých 15 let – a se zhoršujícím se stavem trávicího ústrojí a narušeným metabolismem to bylo pochopitelně stále obtížnější, přičemž k tomu přispěly některé z faktorů, které ještě zmíním později.

Paradoxem potom je, že již od dětství narušené a stále se zhoršující zdraví GIT (střev) vedlo k mnoha následujícím obtížím a stavu (podváha, neefektivní metabolismus, hormonální nerovnováha atd.), přičemž však sám tento stav potom i zpětně činil uzdravování GIT obtížnějším. Dalším paradoxem je také situace, kdy samotné nástroje řešení určitých obtíží – jako je opět např. utlumený metabolismus doprovázený velkou podváhou – ony obtíže ještě prohlubují nebo vyvolávají (metabolické reakce), jenže bez těchto nástrojů přitom není možné se nikdy z toho stavu dostat (např. přibrat na váze). Třetím paradoxem, který se vyskytuje u jakéhokoli dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, je souvislost s psychikou – negativní emoce samozřejmě fyzický stav přímo podrývají, nicméně budujte pozitivní emoce ve stavu dlouhodobé bolesti, neschopnosti, nepochopení od okolí a nepříznivých vztazích narušených z té samotné situace…
Mám tedy velké pochopení se všemi, kteří dlouhodobě prožívají určité utrpení, bolest, ale houževnatě krok po kroku pokračují dál. S těmi, kteří si procházejí náročnými situacemi, kterými si však zřejmě z nějakého přesného důvodu v životě projít mají… O to lépe, pokud už jsou na „správné“ cestě ku zdraví a volí ta skutečně funkční opatření ku svému prospívání.

Ač se to zdá neuvěřitelné, není vůbec těžké se k tomu „propracovat“, vše na sebe potom padá jako domino – to mohu samozřejmě hodnotit až teď zpětně a je to jasné těm z vás, kteří již o zdraví a příčinách nemocí něco tušíte. Takové domino vznikne, pokud zdravotní obtíže od počátku neřešíme vhodnými, skutečně funkčními opatřeními: mnohé z vrstvících se obtíží pochopitelně přímo zapříčinily nevhodné postupy konvenčního systému a jeho pohled na zdraví, metody „vyhánění čerta dáblem“ a obecně přístup, který slouží zájmům systému (byznysu), nikoli zájmu (zdraví) lidí. Přičemž jeho pracovníci si to sami mnohdy neuvědomují, ani vlastně nemohou, protože jsou k tomu od začátku vychováváni, žijí jednouduše uvnitř toho a je to jejich obživa.

Ve svém případě mohu jmenovat konkrétně vakcíny (vč. proslulé HPV vakcíny), „léčbu“ klasickými syntetickými „léky“ (mnoho antibiotik v dětství, léky proti bolesti, posléze kortikosteroidy na AI, hormonální antikoncepce, antidepresiva…) nebo také dva tragické pobyty „specializovaných“ metabolických odděleních a v psychiatrických ústavech (vč. „léčby“ tekutou výživou typu Nutridrink/Fresubin přímo do sondy do žaludku a tzv. doplňkovým sippingem těchto „farma-byznys“ produktů obsahujících vysoce alergenní složky z nekvalitních surovin a které GIT/celkové zdraví krátkodobě i dlouhodobě podlamují). Do těchto zařízení jsem se tehdy  dostala pod nátlakem a jako slepý k houslím, nicméně podváhu si bohužel mnozí systémoví a  bezradní „lékaři“ neumí spojit s ničím jiným, než s odmítáním jídla nebo tím, že vám zcela náhodně straší ve věži. Zážitek to byl však brutální – kdo nezažil, nevěřil by, co je umožněno, aby se dělo za zdmi těchto ústavů jak po lidské, tak i „technické“ stránce. Nejen co se týče naprosto nevhodných/nefunkčních postupů a metod léčby – které by z logiky věci na mě tak jako tak nemohly fungovat – tak ale i postupů mimo výhradně léčbu, které by se jistě daly zařadit do kategorie protizákonné. Především ale důsledky této „léčby“ potom některé ze zdravotních obtíží ještě více prohloubily (např. stav GIT a metabolismus) a zákonitě daly vzniku obtížím dalším
Dále hrála svoji roli také pochopitelně  nevhodná strava v průběhu dlouhých let – taková, jakou ji vidíme u většinové populace a která je předkládána také v systémových institucích  jako jsou nemocnice a zdravotnická zařízení (kde jsou tedy pacietni touto junk-food stravou bohatou přesně na to, co vhodná strava obsahovat nemá, zato chudou na to, co obsahovat má, léčeni), různé ústavy, ale i školní jídelny. Z několika let v dětství a přes pubertu mám také zkušenost s vegetariánskou/veganskou stravou, která byla jen reakcí na volání mého těla o pomoc, ale která pochopitelně z dlouhodobého pohledu nic neřešila, obtíže nezlepšila a jejich následný rozvoj nezpomalila.
Nutno podotknout, že mi v mnohém nepřispěly i jisté charakterové znaky, nadprůměrná inteligence, divergentní způsob myšlení a velmi komplexní pohled na svět (včetně velké empatie a smyslu pro spravedlnost), které umí být velkou překážkou. Ale zároveň také mocným nástrojem, bez kterého bych zřejmě zemřela.

Pro mě samotnou je skoro až tajemstvím, že jsem si v průběhu toho všeho zachovala rozum v hrsti a jasné myšlení (minimálně s přihlédnutím k tomu, co se dělo), dokázala procestovat pár míst po světě (dokud to ještě před tím největším sesunem šlo), dostudovala také VŠ, v rámci možností si trochu přivydělávala a pomalu budovala svůj projekt, dělala si starosti o blízké okolí, rodinu i celosvětové dění… Velkou roli jistě sehrál i můj nižší práh bolesti a nepohodlí,  pravidelný pohyb (nejen, když jsem byla ještě ve větší kondici, ale také posilování a denní procházky/plazení se 🙂 přírodou, i když to skoro nebylo možné) a  především každodenní náročná, systematická praxe ashtanga jógy v posledních deseti letech, se kterou jsem nepřestala ani v tom nejslabším období a v rámci svých možností stále cvičila. Také díky tomu mohlo moje tělo (a mysl) přestát, co přestálo a v situaci, kdy jiní jsou už zcela objektivně buď mrtví nebo se nechají upoutat na přístroje.
Pro okolí a také pro mnohé z těch takzvaných zdravotnických odborníků jsem byla vždy tak trochu úkaz, nevěděli, co si se mnou vlastně počít, do univerzálních tabulek a šablon jsem se jim nevešla a byla předmětem jejich hluboké frustrace. Což je ale velmi smutné – příčiny i sebevětších zdravotních obtíží nejsou ani nijak magické ani neřešitelné, ale tím se zase vracíme k samotné podstatě systému a proč je při hledání skutečného, dlouhodobého zdraví nefunkční.

Ráda bych však doplnila, že některé věci nemusejí být pro nás na racionální úrovni nikdy pochopitelné nebo uchopitelné. Prostě se tak dějí a zřejmě se za svým vlastním účelem v našem životě dít mají. Je tedy zbytečné se trápit donekonečna otázkou „proč“ a v minulosti se utápět.

To vše netrvalo v krátkém časovém období, ale skoro ve třech dekádách mého života, hluboce to ovlivnilo schopnost „normálního“ žití, ale také mezilidské vztahy s blízkým okolím, celou společností a konvenčním systémem, kde jsem se vždy sektávala s nepochopením, opovržením, dokonce pranýřováním a urážením ze strany nevědomých lidí. Újma byla velká, nehrabala jsem se pouze z bodu nula, ale z velkého mínusu, a tak byla (a je) i moje cesta dlouhá. Mnohé z výše zmíněných obtíží se mi podařilo úspěšně uzdravit či zlepšit, některé důsledky dlouho neefektivního metabolismu však ještě přetrvávají a já jsem tak stále na své cestě za zlepšením v mnoha ohledech (to ale ostatně každý z nás). Největším úspěchem je však to, že jsem stále na živu.

Bez této zkušenosti bych nemohla dělat to, co teď dělám a tak, jak to dělám. Právě proto mohu také dále pomoci těm, kteří pomoc a vodítko za funkčním řešením obtíží hledají. Moje znalosti co se týče zdraví nejsou pouhou teorií, ale jsem dobrým příkladem toho, že opravdu fungují. A především na vlastní kůži vím, „jaké to je“.

Úmyslem těchto řádků není hledat viníka a stavět se do role oběti, ale pouze zdůvodnit svoji oprávněnou, výše uvedenou kritiku konvenčního, systémového zdravotnictví a nastínit pozadí své hluboké zkušenosti, kterou možná někdy sepíšu ještě podrobněji. Průběžně jsem sdílela něco ze svého zdravotního příběhu a pocitů ve FB příspěvcích. Nejnověji to bylo v tomto delším, odborně-osobním příspěvku (červen 2020), dále také např. v tomto (z dubna 2020) a ještě v  jeho pokračování.
Obecně k tématu uzdravování a cesta za jakýmkoli zlepšením doporučuji článek „Kdy…? Uzdravování není sprint!“, jakožto podnětné čtení pro každého z nás.

Těším se na vás při osobní/on-line konzultaci nebo na některé z lekcí ashtanga jógy!

  • E-mail: eli.slukova@yahoo.com
  • Facebook