O MNĚ

Mgr. Eliška Sluková

Co vám mohu nabídnout z hlediska zdraví (metabolismus, trávení, hormonální rovnováha, vhodná výživa, psychika), možnosti konzultace a čím se liším od jiných, naleznete zde.

Můj osobní příběh a cestu za zdravím naleznete níže na této stránce.

Vystudovala jsem univerzitu v mezinárodním oboru Asian Studies and International Relations (Mgr.) a v dvojoboru Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání a Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání (Bc.).
Moje osobní zkušenost mě přivedla k intenzivnímu studiu funkční medicíny a vlivu životního stylu člověka na jeho zdraví:

  • postupy prověřené (tvrdě) na sobě i řadě klientů, tzn. nejen teoretické znalosti – v rámci výživy, fyzického a psychického zdraví i jógy a cvičení
  • intenzivní kontakt a spolupráce s odborníky na poli funkční medicíny a osobnostmi ve světě zdraví (Dr. Josh Axe, Dr. Mark Hyman, Dr. David Jockers, Kate Deering, Dr. Ray Peet, Dr. Allison Siebecker, Eckhart Tolle, Dr. Joe Dispenza, Mgr. Kateřina Svobodová a další).
  • nepřetržité studium (zahraničních) odborných studií, článků a knih z oblasti medicíny, výživy, životního stylu a prevence nemocí, (neuro) psychologie i spirituality
  • vystavena po léta chybným postupům konvenčního zdravotnického systému (viz doporučuji přečíst pozn. níže v textu**) a sledu událostí/faktorů vrstvících se již od dětství, které na základě řetězce příčina-následek vedly až na samou hranici života (bez jakékoli nadsázky)
  • účast na americké konferenci SIBO SOS Summit I.– červen 2017 (přední lékaři a odborníci na IBS/SIBO, trávení, autoimunitní nemoci a s tím související komplexní zdravotní obtíže); SIBO SOS Summit II. – říjen 2017; IBS and SIBO SOS Summit – září 2018; konference Anxiety Summit 5: Gut-Brain Axis – listopad 2019 (osa střevo-mozek, obousměrný vliv střevního zdraví na psychiku a psychiky na střevní zdraví skrze biochemické procesy)
  • účast na SIBO Diet Masterclass (vhodná výživa při léčbě IBS a SIBO) – září 2017 a SIBO Treatment&Prevention Masterclass (léčba a prevence SIBO a IBS) – listopad 2017 s Dr. Allison Siebecker; aktualizovaná Tested SIBO Treatments Masterclass s Dr. Siebecker – únor 2020 (SIBO SOS Masterclass Summit).
  • Healing Leaky Gut Program – Dr. Josh Axe
  • zkušenost s psychoterapeutickými metodami, neuropsychologií, mentálními terapiemi a technikami vycházejícími ze západních i východních proudů myšlení
  • v oblasti mentálního rozvoje (hlubší úrovně vědomí, cesta „dovnitř“ sám k sobě, kvantové pole, neuropsychologie) spolupráce a inspirace v osobnostech jako je např. Mgr. Kateřina Svobodová (Světlo Země), Eckhart Tolle, Dr. Joe Dispenza, Dr. Bruce Lipton a další.
  • nezávislý poradce na mezinárodních online fórech týkající se funkční medicíny, trávicích obtíží, hormonálního zdraví, psychických obtíží a poruch příjmu potravy (např. hypothalamic amenorrhea, SIBO komunita…)

Studium jógy:

  • každoroční studium v Sri K. Pattabhi Jois Ashtanga Yoga Institute (dnes Sharath Yoga Centre), Paramaguru Sharath Jois – Mysore, Indie (únor+březen 2015, únor 2016, březen 2017)
  • certifikát Instruktor powerjógy  (Power Yoga Akademie – V. Krejčík, akreditace MŠMT)
  • Teacher Training v ashtanga józe (Primary Series) – Manju Jois
  • účast na workshopech v ČR i zahraničí  (Kino MacGregor – Londýn, Edinburgh; Kamal Singh – Praha; praxe jógy v Ashtanga Yoga Berlin; v Ashtanga Yoga Research Center na Bali – Prem a Radha, Dylan Bernstein; v Seminyak Yoga Shala – Claudia Rathmayer, každoroční pobyt v Indii v KPJAYI…). Více o mé cestě jógou na Jógovinách.cz.
  • studium ájurvédy – Mysore Ayurveda and Retreat Training, kurz ájurvédské masáže (abhyanga); studium sanskrtu (Lakshmish Bhat) – Mysore, Indie; zkušenosti s čínskou medicínou

** Pozor, nejsem fanatickým vyznavačem smyšlených neodborných čarodějnických postupů ve smyslu vyvolávání duchů, zaříkávání nebo úmyslně podvodných šarlatánských technik. Tím myslím ty, které cíleně a vědomě zneužívají lidské důvery, a které zneužívají rostoucí popularitu a dobré jméno moderní funkční medicíny i funkčních „alternativních“ postupů jako je psychosomatika, čínská medicína, ájurvéda, různé formy psychoterapie/práce s myslí (vycházející často z aktuálních poznatků neurovědy!) apod., které mohou mít v rámci léčby a cesty ku zdraví své oprávněné místo.
Sama jsem vždy tíhla k objektivním, logicky fungujícím a vědecky podloženým principům, společně však s nezbytným celostním přístupem tělo-mysl a mysl-tělo. Problémem ovšem je, že konvenční zdravotnický systém skutečné, aktuální vědecké poznatky (zejména ze zahraničí) v praxi při léčbě neuplatňuje (ač si na tom paradoxně zakládá!) a mnohdy se ani nesnaží vzdát se svých zažitých dogmat, přehodnotit již překonané a otevřít novým možnostem.

K některým z mnoha důvodů patří např. i nechuť lékařů se vzdělávat z aktuálních studií a zahraničních zdrojů, jejich jazyková bariéra (v ČR typické), nedostatek času na pacienta, nechuť přehodnotit svoje zažité stereotypy a dogmata ještě z VŠ studií, intentzivní tlak farmaceutického průmyslu-lobby, celý zdravotnický systém, který obecně ani nechce VYléčit, ale léčit=dobře promyšlený byznys se zdravím, životem  a strachem lidí podporující jejich závislost na něm a využívající jejich neinformovanosti a také přirozené pohodlnosti hledat skutečně fungující, mnohdy však o něco náročnější řešení. Ta totiž vyžadují ochotu otevřít se změnám, převzít za sebe a své zdraví odpovědnost a také více trpělivosti a vůle. Jako jediná se však nakonec vyplatí…
Tím pádem zůstává konvenční zdravotnictví mnohdy značně pozadu při funkčním řešení obtíží z dlouhodobého pohledu na zdraví. Nehledě na problematiku neschopnosti pojímat širší souvislosti do celkového kontextu a hledat pravé, původní příčiny problémů a zdravotních obtíží, které spolu souvisí. Tento systém potom tedy selhává na více úrovních a je nefunkční pro skutečné řešení chronických zdravotních problémů a dosažení dlouhodobě udržitelného zdraví.

Více k tomu tématu naleznete ve  FB příspěvku o rozdílu mezi funkční a konvenční medicínou,  v mém krátkém vyjádření ve sloupci po vaší pravé ruce (na počítači) zde na webech nebo napříč mými články. Smutné paradoxy systémového zdravotnictví a jeho přístupu k nemocem jsem popsala např. v článku Pandemie virová? Pandemie tloušťky a nezdravé společnosti!; co se potom děje (nejen) uvnitř systému ve FB příspěvku „Zdravotnictví: systém pro svoje zájmy (byznys)“. Příspěvek „Kdo koho ohrožuje“ je potom nadčasový, nejen k současné situaci a corona-dění; vystihuje podstatu systému a veřejného pohledu na zdraví a přináší nápomocné informace pro mnohé z nás.
Na toto téma naleznete i další příspěvky na FB v tom samém albu „Zdraví a životní styl (také mimo výživu)“.

Můj příběh: cesta za zdravím
Sama jsem se o výše popsaném přesvědčila v průběhu svého života, kdy jsem se díky řetězci chybných postupů, mylných diagnóz konvenčního zdravotnictví, přístupu okolí a pohledu většinové společnosti na zdraví dostala až na samou hranici mezi životem a smrtí (dle našich „lékařů“ z konvenčního systému bych už měla být několik let a několikrát mrtvá …). Z té jsem se vlastními silami musela začít vysekávat, vlastním úsilím, hledáním a denním samostudiem (převážně zahraničních zdrojů z oblasti funkční medicíny, vědy a přístupů ke zdraví z fyzického i duševního pohledu), občas s drobnou pomocí hrstky „osvícenějších“ a znalejších osobností/odborníků, se kterými jsem se na své cestě mohla potkat. Domnívám se, že je toho málo, s čím bych se v životě nesetkala a co bych nezažila. Od mého dětství se na sebe vrstvilo mnoho událostí, které do sebe zapadly v logickém řetězci příčina-následek.

V oblasti zdraví mohu jmenovat komplikovaný reflux močového měchýře a záněty ledvin, IBS (nadýmání, zácpy, průjmy, bolesti břicha), IBD (Crohnova choroba – AI zánět ve střevě), SIBO (přemnožení bakterií v tenkém střevě a s tím související obtíže), leaky gut (syndrom propustného střeva), deprese/úzkosti, nevstřebávání živin, potravinové intolerance/alergie, histaminová senzitivita; díky tomu potom dlouholetá podváha a kachexie hraničí se schopností zachovat si základní tělesné funkce (v nejhorším období jsem měla 34,5 kg, na kterých jsem byla zhruba rok) a všechny okolnosti a omezení, která s takovouto podváhou souvisí (neschopnost ujít bez odpočinku delší-normální vzdálenosti či schody a tedy být dlouho odkázána na místo bydliště, zpomalený metabolismus, trvalé pocity chladu, chronická únava/výkyvy energie, špatné hojení malých i velkých ran, edema – nepříjemné, velké, ale přirozené otoky po navýšení energie z potravy – což ovšem „odborníci“ netušili a „léčili“ to diuretiky…, ztráta menstruace); minerální rozvrat, leukocytopenie; narušený metabolismus, skoro denní metabolické reakce s několikahodinovými dozvuky, aby se v zákonitém řetězci vše znovu po pár hodinách zase opakovalo (velmi omezující „normální“ život a třeba také kvalitní spánek); fybromyalgia; hormonální nerovnováha (chronicky zvýšený kortizol, utlumená štítná žláza – fT3, nízké hladiny estrogenu/progesteronu atd.). Co se týče podváhy, tak váhu jsem měla obtíže udržet po většinu svého života, minimálně od svých 15 let – a se zhoršujícím se stavem trávicího ústrojí a narušeným metabolismem to bylo pochopitelně stále obtížnější, přičemž k tomu přispěly některé z faktorů, které ještě zmíním později.

Paradoxem potom je, že již od dětství narušené a stále se zhoršující zdraví GIT (zejména střev) vedlo k mnoha následným obtížím a stavu (podváha, neefektivní metabolismus, hormonální nerovnováha atd.), přičemž však sám tento stav potom i zpětně činil uzdravování GIT obtížnějším. Dalším paradoxem je také situace, kdy samotné nástroje řešení určitých obtíží – jako je opět např. utlumený metabolismus doprovázený velkou podváhou – ony obtíže ještě prohlubují nebo vyvolávají (metabolické reakce), jenže bez těchto nástrojů přitom není možné se nikdy z toho stavu dostat (např. přibrat na váze). Třetím paradoxem, který se vyskytuje u jakéhokoli dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, je souvislost s psychikou – negativní emoce samozřejmě fyzický stav přímo podrývají, nicméně budujte pozitivní emoce ve stavu dlouhodobé bolesti, neschopnosti, nepochopení od okolí a nepříznivých vztazích narušených z té samotné situace…
Mám tedy velké pochopení se všemi, kteří dlouhodobě prožívají určité utrpení, bolest, ale houževnatě krok po kroku pokračují dál. S těmi, kteří si procházejí náročnými situacemi, kterými si však zřejmě z nějakého přesného důvodu v životě projít mají… O to lépe, pokud už jsou na „správné“ cestě ku zdraví a volí ta skutečně funkční opatření ku svému prospívání.

Ač se to zdá neuvěřitelné, není vůbec těžké se k tomu „propracovat“, vše na sebe potom padá jako domino – to mohu samozřejmě hodnotit až teď zpětně a je to jasné těm z vás, kteří již o zdraví a příčinách nemocí něco tušíte. Takové domino vznikne, pokud zdravotní obtíže od počátku neřešíme vhodnými, skutečně funkčními opatřeními: mnohé z vrstvících se obtíží pochopitelně přímo zapříčinily nevhodné postupy konvenčního systému a jeho pohled na zdraví, metody „vyhánění čerta dáblem“ a obecně přístup, který slouží zájmům systému (byznysu), nikoli zájmu (zdraví) lidí. Přičemž jeho pracovníci si to sami mnohdy neuvědomují, ani vlastně nemohou, protože jsou k tomu od začátku vychováváni, žijí jednouduše uvnitř toho a je to jejich obživa. V současném systému nejde o zdraví lidí, ale o moc, peníze a snadné ovládání společnosti skrze strach a bezmoc. Vědomé, informované, zdravé společnosti, která má moc nad sebou a svým zdravím, se „léky“, vakcíny, nevhodná strava a další položky přímo zdraví poškozující neprodají.

Pokud se někteří vysmívají mé kritice systému a kritice jeho přístupu ke zdraví, tak se vysmívají pouze svojí nevědomosti a nezkušenosti. Potřebují třeba ještě pár let utrpení a nutné zkušenosti a potom se (možná) za pár let setkáme v pochopení. Někdy až ona jistá zkušenost je potřeba proto, aby mohli uvidět to, co je funkční a vede ke zdraví. A především, aby se odhodlali tu moc nad svým zdravím vhodnými způsoby převzít. Nelze přesvědčovat. Lze jen informovat, ukázat svoji zkušenost nebo relevantní zdroje. Mnohdy to nestačí – a musí si tím sami projít.

Na výše popsané zdravotní dno jsem se od dětství dostala úplně „normální“ cestou, jako volí přeci všichni „normální“ a na kterou také očividně všichni doplácí (vč. nevhodné stravy, syntetických „léků“, vakcín, psychického vypětí, negace a důvěřivosti v „autority“). A pokud ještě nedoplatili, tak zřejmě dříve či později z logiky příčina – následek doplatí. Vstupuje sem několik faktorů, které to buď urychlí nebo trochu zbrzdí.

Ve svém případě mohu zdůraznit konkrétně vakcíny (vč. proslulé HPV vakcíny), „léčbu“ klasickými syntetickými „léky“ (mnoho antibiotik v dětství, léky proti bolesti, posléze kortikosteroidy na AI, hormonální antikoncepce, antidepresiva…) nebo také dva tragické pobyty na „specializovaných“ metabolických odděleních a v psychiatrických ústavech (vč. „léčby“ tekutou výživou typu Nutridrink/Fresubin přímo do sondy do žaludku a tzv. doplňkovým sippingem těchto „farma-byznys“ produktů obsahujících vysoce alergenní složky z nekvalitních surovin, a které GIT/celkové zdraví krátkodobě i dlouhodobě podlamují). Do těchto zařízení jsem se tehdy  dostala pod nátlakem a jako slepý k houslím, nicméně podváhu si bohužel mnozí systémoví a  bezradní „lékaři“ neumí spojit s ničím jiným, než s odmítáním jídla nebo tím, že vám zcela náhodně straší ve věži. Zážitek to byl však brutální – kdo nezažil, nevěřil by, co je umožněno, aby se dělo za zdmi těchto ústavů jak po lidské, tak i „technické“ stránce. Nejen co se týče naprosto nevhodných/nefunkčních postupů a metod léčby (které by z logiky věci tak jako tak nemohly fungovat), tak ale i postupů mimo výhradně léčbu, které by se jistě daly zařadit do kategorie protizákonné. Především ale důsledky této „léčby“ potom některé ze zdravotních obtíží ještě více prohloubily (např. stav GIT a metabolismus) a pochopitelně daly vzniku obtížím dalším.  Není vůbec přehnané konstatovat, že zdravotnictví mě ještě více ušlapávalo, nakonec také pranýřovalo a vystavovalo psychickému i fyzickému týrání.
Dále hrála svoji roli také pochopitelně  nevhodná strava v průběhu dlouhých let. Je to ta strava, jakou vidíme u většinové populace a která je bohatá na to to, co lidská výživa obsahovat nemá a naopak chudá na to, co by obsahovat měla.  Je také předkládána v systémových institucích jako jsou nemocnice a zdravotnická zařízení (kde jsou tedy pacietni, nemocní lidé, touto stravou „léčeni“), různé ústavy, domovy pro seniory i školní jídelny. Z několika let v dětství a přes pubertu mám také zkušenost s vegetariánskou/veganskou stravou. Ta byla jen reakcí na volání mého těla o pomoc, ale pochopitelně z dlouhodobého pohledu nic neřešila, obtíže nezlepšila a jejich následný rozvoj nezpomalila.
Nutno podotknout, že mi v mnohém nepřispěly i jisté charakterové znaky, nadprůměrná inteligence, divergentní způsob myšlení a velmi komplexní pohled na svět (včetně velké empatie a smyslu pro spravedlnost), které umí být velkou překážkou. Ale zároveň také mocným nástrojem, bez kterého bych zřejmě zemřela.

Pro mě samotnou je skoro až tajemstvím, že jsem si v průběhu toho všeho zachovala rozum v hrsti a jasné myšlení (minimálně s přihlédnutím k tomu, co se dělo), dokázala procestovat pár míst po světě (dokud to ještě před tím největším sesunem šlo), dostudovala také dvě VŠ, v rámci možností si trochu přivydělávala a pomalu budovala svůj projekt, dělala si starosti o blízké okolí, rodinu i celosvětové dění… Velkou roli jistě sehrál také můj nižší práh bolesti a nepohodlí,  pravidelný pohyb (nejen, když jsem byla ještě ve větší kondici, ale také posilování a denní procházky/plazení se 🙂 přírodou, i když to skoro nebylo možné) a především každodenní náročná, systematická praxe ashtanga jógy v posledních deseti letech. S ashtangou jsem nepřestala ani v tom nejslabším období a v rámci svých možností stále cvičila. Také díky tomu mohlo zřejmě moje tělo (a mysl) přestát, co přestálo a v situaci, kdy jiní jsou už zcela objektivně buď mrtví nebo se nechají upoutat na přístroje.
Pro okolí a také pro mnoho z těch takzvaných zdravotnických odborníků jsem byla vždy tak trochu úkaz, nevěděli, co si se mnou vlastně počít, do univerzálních tabulek a šablon jsem se jim nevešla a byla předmětem jejich hluboké frustrace. Což je ale velmi smutné – příčiny i sebevětších zdravotních obtíží nejsou ani nijak magické ani neřešitelné, ale tím se zase vracíme k samotné podstatě systému a proč je při hledání skutečného, dlouhodobého zdraví nefunkční.

Ráda bych však doplnila, že některé věci nemusejí být pro nás na racionální úrovni nikdy pochopitelné nebo uchopitelné. Prostě se tak dějí a zřejmě se za svým vlastním účelem v našem životě dít mají. Je tedy zbytečné se trápit donekonečna otázkou „proč“ a v minulosti se utápět. Svoji tvrdou zkušenost můžeme naopak brát jako velký dar – máme příležitost vidět pravou podstatu dění, co je pravou podstatou zdraví, jak ho získat i jak si ho dlouhodobě udržet. Také potom nebudeme páchat ty samé chyby na svých dětech a okolí.

To vše netrvalo v krátkém časovém období, ale skoro ve třech dekádách mého života, hluboce to ovlivnilo schopnost „normálního“ žití, ale také mezilidské vztahy s blízkým okolím, celou společností a konvenčním systémem, kde jsem se vždy sektávala s nepochopením, opovržením, dokonce pranýřováním a urážením ze strany nevědomých lidí. Újma byla velká, nehrabala jsem se pouze z bodu nula, ale z velkého mínusu, a tak byla (a je) i moje cesta dlouhá. Mnohé z výše zmíněných obtíží se mi podařilo úspěšně uzdravit či zlepšit, některé důsledky dlouho neefektivního metabolismu však ještě přetrvávají a já jsem tak stále na své cestě za zlepšením v mnoha ohledech (to ale ostatně každý z nás). Největším úspěchem je však to, že jsem stále naživu a že jsem se posunula pomalu ale jistě zpět do aktivního života.

Bez této zkušenosti bych nemohla dělat to, co teď dělám a tak, jak to dělám. Právě proto mohu také dále pomoci těm, kteří pomoc a vodítko za funkčním řešením obtíží hledají. Moje znalosti co se týče zdraví nejsou pouhou teorií, ale jsem dobrým příkladem toho, že opravdu fungují. A především na vlastní kůži vím, „jaké to je“.

Úmyslem těchto řádků není hledat viníka a stavět se do role oběti (jako to právě většina společnosti ve svém přístupu ke zdraví dělá), ale nastínit pozadí své hluboké zkušenosti, kterou možná někdy sepíšu ještě podrobněji. Průběžně jsem sdílela něco ze svého zdravotního příběhu a pocitů také ve FB příspěvcích.
Obecně k tématu uzdravování a cesta za jakýmkoli zlepšením doporučuji článek „Kdy…? Uzdravování není sprint!“, jakožto podnětné čtení pro každého z nás.

Těším se na vás při osobní/on-line konzultaci nebo na některé z lekcí ashtanga jógy!

  • E-mail: eli.slukova@yahoo.com
  • Facebook