Na virus zpět k základům

…pokračování článku Viry, bakterie, patogeny – co s tím?, upřesnění a doplnění informací, konkrétní a praktické tipy, několik podnětů k zamyšlení.
Čeká vás užitečnými informacemi nabité a místy i humorem protkané počtení!

Co se v článku mimo jiné dozvíte:
*
Co je skutečným a jediným lékem na coronavirus a co jím zřejmě není;
* význam imunity a co tvoří „základ“ pro zdraví + jak ho dosáhnout;
* paradoxy současných omezení a co s nimi;
* izolace a stýkání se s lidmi;
* roušky a zajímavý tip;
* užívání antimikrobiálních a protizánětlivých látek – pomáhá nebo škodí?;
* cytokinová bouře;
* co lze dělat, když máme symptomy a virus nás skolí;
* srážení horečky (aspirin, acylpyrin, ibuprofen, ibalgin…);
* bonusové tipy.

* Odpovědnost za ničí zdraví nepřebírám; vždy je vše na rozhodnutí každého jedince, nechť si s informacemi z článku naloží dle svého uvážení.

Seberme se a uklidněme se – pojďme k základům

Před coronavirem a do budoucna jinými viry nás nezachrání vakcíny, ibuprofeny, antibakteriální mýdla/dezinfekce, roušky samy o sobě nebo systémová opatření všeho druhu… dokonce ani ne všechny suplementy světa a pravděpodobně ani nejsilnější přírodní antivirotika sama o sobě.

* Ty první tři zmíněné nám možná dost dobře (nejen) z dlouhodobého pohledu spíše více uškodí (o antibakteriálních prostředcích a přehnané hygieně jsem psala v tomto FB příspěvku).
* Vakcíny jsou potom, z mého úhlu pohledu, zásahem do lidského organismu, který dost často působí více škody než užitku (pokud vůbec nějaký užitek má). Většina lidí je však stále ovlivněna názorem, že očkování je „ochrana“ a dobrá věc… Z mého pohledu si tím lidé pod sebou neustále podřezávají větev. Potom vzniká úplně paradoxní situace, že v současnosti jsou nákazou coronavirem velmi ohroženi i lidé, kteří mají mnohdy i velmi závažné chronické onemocnění (včetně podlomené imunity), které u nich vyvolalo nebo se na tom klíčově podílelo právě jedno z předešlých povinných či nepovinných očkování. A společnost si chce vyvinout očkování další… Nehledě na to, že tento virus dle všeho poměrně rychle mutuje, takže vakcína nemusí splnit svůj původní účel už vůbec.
* Pozor, ve vztahu k rouškám a opatřením tím pochopitelně neříkám, že nemáte nosit roušky (k tomu naopak tip později v článku) a nebo nedodržovat systémová, zákonná opatření. Jen tím vyjadřuji fakt, že to není samospásné řešení, protože mnozí mají tendenci nabývat toho dojmu („vláda si s tím virem poradí a pak to bude zase ok“).

Pokud navíc nebudete stavět na pevném „základu“ (vhodná strava, srovnané cirkadiánní rytmy, snížení psychických stresorů a rozvoj duchovní stránky, vyhýbání se toxinům z prostředí, pravidelný pobyt v přírodě – slunce, světlo+čerstvý vzduch, vhodný druh pohybu ve vhodné intenzitě), tak vás ani jinak potenciálně velmi silná „nadstavba“ v podobě silných přírodních antimikrobiálních látek nezachrání!
Tudíž pokud skupujete různé superlátky jako diví a přitom nemáte pojištěný tento absolutní „základ“, tak možná utrácíte peníze zbytečně a možná si i uškodíte…

Na coronavirus žádný lék není. Jediným lékem zůstává a navždy zůstane náš vlastní imunitní systém.
S různými patogeny jsme žili co je svět světem a jsme obdařeni dvěma typy imunity: náš organismus si vyvinul důmyslnou přirozenou, vrozenou imunitu pro boj s antigeny (buňky patogenních organismů, viry atd.) a posléze na základě kontaktu s každým novým patogenem a po prodělání nemoci také získanou, adaptivní imunitu (díky níž také nejsme permanentně nemocní při styku s každým patogenem, které jsme již v minulosti potkali).
Vrozená imunita je tedy první linie obrany a tvoří ji v rámci buněčné imunitní obrany makrofágy, mikrofágy, neutrofily, bazofily, NK buňky atd. Mimo buňky se sem řadí ale také např. žaludeční kyselina, sliznice a kůže, která vylučuje antibakteriální látky, nebo proteiny (cytokiny), které naše buňky vylučují. Získaná imunita potom přichází na řadu v pozdější fázi infekce a navíc má paměť na antigeny z patogenních organismů, tudíž budoucí imunitní odpověď je potom rychlejší a silnější. Z bílých krvinek ji představují T-lymfocyty a B-lymfocyty.

Faktem také zůstává, že konkrétně tento typ viru je velmi důmyslný a mutuje zřejmě rychle (proto asi i vývoj vakcíny nějakou dobu ještě potrvá…a potom možná nebude ani příliš dobře plnit svůj účel a ještě mnohým může přinést menší či větší bonusy v podobě následného negativního dopadu na zdraví i na kolektivní imunitu jako takovou. Jako to vakcíny zkrátka mnohdy dělají).

Tudíž pojďme k základům: snížit fyzické i psychické stresory, které zdraví/imunitní systém podlamují, a když už je problém, tak nedávají prostor tělu k uzdravování (o všech stresorech a jejich vlivu na zdraví více v tomto samostatném článku). Patogen se usídlí jen v prostředí a těle, které mu to umožní, poskytne vhodné podmínky nebo se s ním nedokáže vypořádat.

Zvolme vhodnou stravu (podporující metabolismus, zdravou trávicí soustavu – především střevo a mikrobiom, hormonální rovnováhu a působící protizánětlivě), slaďme se s přirozenými cirkadiánními rytmy a nastavme si dostatečný spánek co do délky i kvality (melatonin = antioxidant!), zvolme vhodný pohyb druhu a intenzity odpovídající našemu zdravotnímu stavu, pravidelně buďme v přírodě (čerstvý vzduch, slunce = nejlepší forma vitamínu D = imunita!), vědomě a cíleně pracujme na svém psychickém a emočním zdraví. Psychické zdraví se netýká pouze negativních emocí, strachu, stresu z okolního dění, vztahu k sobě i vztahu s okolím…, ale také duchovního rozvoje, spirituality, pocitu stability, ukotvenosti, ale i odevzdání se a důvěry v sebe a přirozený řád věcí.
* Meditace (dnes se můžeme setkat s moderními aplikacemi a technikami pro každodenní život), mindfulness cvičení (všímavost a pozornost na dění tady a teď), dechová cvičení, četba knih k tématu, terapie či kontakt s moudrými osobami dle úrovně našeho vědomí, vědomé upevňování pozitivního myšlení, cvičení vděčnosti (každý den si uvědomit, za co mohu být vděčný, co mám, co přitom není samozřejmé a že takto jsem spokojený) a z jistého úhlu pohledu i vhodná fyzická aktivita (pokud však není pro náš organismus a současný stav spíše stresorem – mnoho lidí sportuje zcela nevhodně za nevhodných podmínek…). To vše jsou příklady, jak tuto psychicko-sprituální složku naší osobnosti cíleně rozvíjet.

Je mi potěšením, že po uplynutí posledního měsíce, kdy jsem narazila na spoustu informací, článků, prohlášení a probrala mnoho zdrojů, tak si mohu stát za svým úplně prvním příspěvkem a později i článkem „Viry, bakterie, patogeny – co s tím?“ k současné situaci a jak s ní naložit. Najdete tam vše podstané k výše zmíněným „základům“ a je to vlastně i takový „rozcestník ke zdraví“. Článek jsem od té doby doplnila ještě o několik drobných informací.

Paradoxy současných omezení a co s nimi

Mnozí by mohli využít současné omezení pohybu a pracovní činnosti k soustředění se na sebe a obrácení se do sebe, na zklidňující aktivity, vyzkoušet činnosti nové, konečně vyjít pravidelně do přírody a čerpat energii a vitamín D ze slunce v parku, nedalekém lese, na balkoně, na vlastní zahradě (nenabádám k hromadnému shlukování, mluvím o menších skupinkách blízkých si lidí nebo individuální aktivitě). Dělat to, na co doposud „neměli čas“ a co by jim dělalo radost.

Paradoxně však někteří, kteří zůstanou bez nutnosti dojíždět do práce, posilovny nebo hospody, využijí ještě více volného času k uzavření se do svých příbytků a trávení času na internetu, v diskusích na sociálních sítích, sledováním zpráv až do pokročilých nočních hodin a investování energie do utužování negativních emocí a možná neprospěšných vzorců. Potom jim nezbývá již enegie a prostor na nic jiného, na činnost, která naopak snižuje stresové hormony.

Mnohdy si ani neuvědomujeme, jak naše ruka zcela automaticky zabrousí k telefonu, aby si přečetla zprávy, co je nového, co se diskutuje na tom a onom místě, co je potřeba ještě prostudovat k tématu, vyvrátit názor kolegovi, co to vidí jinak…Aniž bychom to zaznamenali, mozek si při opakování tohoto chování vytváří návyk a stává se dokonce závislý na zvýšené hladině kortizolu, adrenalinu a dopaminu, které v nás emoce v podobě tohoto typu vzrušení, rozčarování, pocitu neustálého „řešení něčeho“ a nutnosti to změnit, strachu nebo frustrace vyvolávají. Což má přímý vliv na naši imunitu a vlastně dobrovolně si ji tím snižujeme.

Okolní dění do správné míry sledujte. Avšak použijte trochu vůle a cílený záměr, uvědomujte si, jak čas trávíte. Pomáhá určit si jasný záměr, s kterým zrovna telefon nebo počítač otvírám – co konkrétně chci zjistit, kolik chci tomu věnovat času, k čemu mi to slouží, co tam chci vytvořit. Můžete si „povolit“ jen tam tak pro uvolnění lelkovat, ale uvědomit si, že „ano teď tu lelkuji zcela záměrně“. Některým pomáhá si čas strávený na přístrojích dopředu vymezit.

Platit by to mělo i pro ty, kteří se snaží informace – byť s dobrým úmyslem – předávat, šířit nebo produkovat nějaký užitečný obsah. Přehnaná touha pomoci a syndrom spasitelství může jít snadno na úkor onoho jedince…

Některým profesím naopak současná situace hraje do karet a lidé se tak vystavují o to většímu pracovnímu tlaku v domnění své nepostradatelnosti nebo být prospěšný a nápomocný. Realita je taková, že i když sami onemocníte ze stresu a vysílení nebo dokonce zemřete, tak svět se bude točit úplně v pohodě i bez vás, vaši blízcí si bez vás budou muset poradit a nadále budou žít svoje životy a dokonce většina lidí na světě, která vás nezná, po vás ani nevzdychne.

Někteří potom využijí čas pro (někdy) zbytečně časté návštěvy otevřených supermarketů nebo pro shromažďování se a výletování po OBI a Mountfieldech, které zůstaly doposud otevřené.

Někteří si naopak při každém sebemenším zapíchání nebo zakašlání diagnostikují nakažení coronavirem, možnou brzkou smrt, položí se do negativity a uzamknou se do svých zatemněných ložnic. Na vzduch a slunce v tomto přesvědčení už vůbec nevyjdou, čímž opět zdraví nepřispívají…

Pro některé potom omezení představují výzvu v podobě konfrontace se sebou a uvědomění si svých doposud neprospěšných vzorců nebo jistých fyzických a psychických závislostí. Vzbuzuje u vás představa zavřené posilovny nebo zrušení závodů naprostou paniku, prudký vztek, frustraci a zoufalství? Neumíte se představit se bez toho na pár dnů/týdnů obejít jako by na tom záležel váš život? Tvoří to vaši indentitu? Dokážete si připustit, že možná není toto nastavení až závislost úplně ku prospěchu hned na několik životních úrovních?
Nebo například obrací se vás svět při představě, že se budete muset omezit v nákupu určité potraviny, na kterou jste doposud byli zvyklí a která nebude/není teď dostupná, nahradit ji za něco jiného? Vzbuzuje ve vás představa jakéhokoli nedostatku touhu hromadit a hromadit a hromadit i na úkor jiných? Mohla bych pokračovat dále, to bylo jen pár příkladů.

Některé rodiny se potom doma zavrtají do ještě bouřlivějších rodinných potyček, hádek a výbušných konfrontací, které zde již v minulosti probíhaly, ale v současnosti jsou o to více poháněny intenzivnějším okolním děním a celospolečenskou nejistotou.

Chtěla bych opět zdůraznit vliv psychických, emočních stresorů. Na základě biochemických procesů přímo ovlivňují imunitu a naše zdraví. Včetně emočního toxického prostředí a toxických lidí, kterým nedáváme mnohdy dostatečné hranice a tím velmi trpí naše vlastní zdraví, a také včetně dalších typů negativních psychických vlivů, které již byly zmíněny.

Tyto řádky ve vás nemají probudit ještě větší sklíčení nebo naštvání – ale naopak povzbudit k nalezení toho, o čemž jsme doposud možná nevěděli, že nám uniká, a najít chuť to změnit.

Toto období je pro mnohé velmi náročné…ale buďme trochu tahouni a vzchopme se! Právě teď totiž vyplouvají ještě více na povrch věci, které byly celou dobu v pozadí a my jsme s nimi o to více teď konfrontováni – hlásí se totiž ke slovu, ke změně. Každý tam má něco jiného, zobrazuje se mu něco jiného, projevuje se to jinak – jistě to pozorujete kolem sebe i na sobě.

Izolace a stýkání se s lidmi

Vemte si příklad z našeho pana prezidenta. Ten od začátku zalezl, slehla se po něm zem, potom krátce vylezl, pronesl projev (snad mezitím virus nechytil) a zalezl zpět do bezpečí. Což je logicky dobrá ochrana – minimalizovat výjezdy ven a pohyb ve veřejných prostorách, kde se koncentrují lidi. Plus samozřejmě vhodné hygienické návyky a vhodné opatření předmětů, které přicházejí z venku z těchto veřejných prostor (poštovní balíky, oblečení atd.)

Vhodný je ale stejně jako po celý rok pobyt v přírodě, na čerstvém vzduchu, na slunci – v současné době tedy na neexponovaných a odlehlejších místech.

Možná také než se úplně izolovat od lidí, tak stojí za zvážení, s kým se stýkáte, pokud se stýkáte – lidé, kteří na svůj životní styl kašlou po celý rok a výše zmíněný „základ“ neřeší, dále kouří, pijí alkohol či paří po nocích jsou nejlepšími příklady přenašečů virů.

Problémem zůstává, že mnoho lidí bohužel ukázněných není a při prvních omezeních a uzavírkách škol se začali shlukovat s lahváči v parcích, děti v nákupních centrech…A dokonce ještě teď během víkendů bere mnoho (nejen) Pražáků hory a výletní místa útokem v davech a vypadá to jako o letních prázdninách. Proto potom přicházejí ještě větší restriktivní opatření, kdy se společnost snaží zamezit šíření nákazy se strachem, abychom nedopadli jako v Itálii…

Možná však lepším řešením než plošný zákaz vycházení kamkoli a pro všechny (o kterém se v době vzniku článku diskutovalo), by byla už od počátku důslednější kontrola a zajištění infikovaných a rizikových skupin (např. senioři), důslednější kontrola lidí v karanténě a jednoduše postihy těm, kteří ani mírnější nařízení nerespektují. Přitom se nejedná o žádné drama k nepřežití, pouze slevení ze svých jistých zvyků a přijmutí věcí tak, jak prostě jsou.
Jak dlouho navíc bude taková kompletní karanténa udržitelná? Virus mutuje, vrátí se v dalších vlnách, imunita společnosti bude neexistující…

Co má přijít, přijde – a to ve všech ohledech a oblastech dění. Přičemž to může vypadat teď jako drsné, tvrdé a ošklivé, ale pro společnost a lidstvo jako takové přitom poučné a nutně transformační.

Roušky

K rouškám mám jeden tip, který jsem ale neodkoukala u kolegů vedle, pokud jste ho tam četli. Napadl mě přirozeně hned při první zmínce o rouškách a coronaviru, protože se již nějakou dobu esenciálními oleji pro terapeutickou praxi zabývám, poměrně mě fascinují a trvale se teď prohání difuzérem po mém pokoji. Z mého pohledu je to malý medicinální zázrak, pokud se umí vhodně použít. Něco málo o nich se dočtete také v prvním článku k imunitě a virům. Více se o nich zmíním ještě v závěru tohoto článku. Kvalita je zásadní pro jakékoli užití. Vnitřní užití potom může být i s kvalitními oleji velmi nebezpečné a je vhodné jen za určitých podmínek.

Do roušky nebo i kvalitního bavlněného šátku vložte kapesník a na něj nakapejte pár kapek antivirotického esenciálního oleje nebo kombinaci dvou. Tím může být oregano, tymián, frankinsence/kadidlo, citrón, šalvěj, hřebíček, eukalyptus. Z toho, co o esenciálních olejích vím, se to jeví jako účinná podpora zdraví (nikoli ale vaše 100% neprůstřelná ochrana a lék!) a podobné postupy používali lidé již v historii za epidemií.

Připomenutí fakt: rouška nechrání vás na 100%, ale chrání okolí (neprskáte viry ze sebe ven). Respirátor typu FFP2 a FFP3 zase na rozdíl od roušky chrání vás, ale nikoli okolí (ventil pouští vydechovaný vzduch ven bez filtrace, takže byste si museli přes něj vzít ještě roušku, aby chránil okolí a hlavně zajistit, aby dobře těsnil), tudíž je výhodnější např. pro doktory, aby se sami chránili při častém kontaktu s nakaženými. Předpokládaný „ideální“ stav je tedy, že všichni nosí roušky, a proto to taky bylo nařízeno.

Užívání přírodních antimikrobiálních látek

O silných přírodních antimikrobiálních látkách (některé působí proti virům i bakteriím) jsem se více rozepsala v původním článku o virech – jak se dají používat v prevenci, ale především, když už hoří. V souvislosti s bakteriálními infekcemi jsem zmínila i klasická, syntetická antibiotika a jejich nevhodnost a negativní účinky. Ostatní syntetická farmaka a „léčiva“ (nesteroidní protizánětlivé léky, analgetika, nebo dokonce kortikoidy) jsou potom mnohdy spíše výsměchem než „lékem“; pouze přebijí bolest, příčinu sami o sobě neléčí a ještě mnohdy znamenají velkou zátěž pro žaludek, játra, střeva a celý systém. To se potom projeví v dlouhodobém horizontu na vzniku dalších obtíží, což si však již lidé mnohdy nespojí…( v souvislosti s horečkou k nim ještě viz konec článku).

Ráda bych doplnila informace k přírodním látkám ještě o toto: přírodní antimikrobiální látky nejsou žádnou chabou náhražkou, naopak mohou být velmi silné a někdy a pro někoho až nebezpečné. Nicméně pořád platí, že ve většině případů nemají pravděpodobně negativní účinky na lidský organismus zejména toho typu, jaké mají syntetická farmaka, antibiotika nebo vakcíny.

Je také potřeba vědět, zda je užíváme jako prevenci na posílení imunity nebo jako silnou akutní krátkodobou podporu (lék) při virové či bakteriální nákaze. Jejich užití může být taktéž obzvlášť v posledním zmíněném případě velmi individuální – co zabere pro někoho a na něco, nemusí zabrat pro jiného a na jiný typ infekce.

Navíc některé mohou být opravdu silnými stimulanty imunity a dle naší individuality mohou někdy i přihoršit.
V počátku nemoci mohou být silné protizánětlivé látky (např. Ibuprofen, ale i přírodní látky) přítěží, protože sníží zánětlivost – a my přitom potřebujeme nechat imunitu (cytokiny, které buňky imunitního systému produkují) pracovat.
Akutní zánětlivá reakce je přirozená odezva, která imunitu stimuluje a vede k léčivým procesům. Problémem je samozřejmě dlouhodobá chronická systémová zánětlivost, která je přičítána následnému vzniku nemocí, ale to je již jiné téma. Zde mluvíme o okamžité imunitní reakci.

Některé látky (např. echinacea) je zřejmě vhodnější využít buď jako prevenci, při lehkých náznacích nebo až později v průběhu virózy; ne hned na počátku a v té nejsilnější fázi – mohou ovlivnit imunitní reakce, tělo by mělo dostat vlastní prostor nejdříve udělat svoji práci. Například oblíbený a účinný astragalus je uváděn také spíše jako prevence v těžkém období a při náznacích onemocnění a ne tedy jako lék pro již rozvinutou infekci.

Pokud se rozhodneme je využít, je také potřeba zvolit jejich silnou formu (extrakt z rostliny v kapsli, extrakt účinné samostatné látky z rostliny, tinktura a nebo velmi kvalitní esenciální olej spíše ale pro vnější užití jako je inhalace nebo zábal/aplikace na kůži) a hlavně kvalitní přípravek (s co nejmenším neprospěšným balastem okolo – protispékavé látky, pojiva, další aditiva…).

Jaké přírodní látky připadají v úvahu na virové infekce (při zvážení uvedených faktů):
echinacea, esenciální oregánový olej užívaný vnitřně (pouze ale v gelové kapsli, ředěný olivovým olejem, s vysokým obsahem carvacrolu 60% a výše), lomatium, astragalus, andrographis (právenka, kalmegh), kurkumin/extrakt z kurkumy, česnek nebo fermentovaný černý česnek, kůra vrby bílé, bez (bezinka), tužebník jilmový, medicinální houby (jako u es.olejů je důležitá kvalita přípravku; reishi, coriolus/turkey tail, shiitake, chaga), monolaurin.

Užívání vitamínů a minerálů jsem taktéž zmínila v onom prvním článku především ve spojitosti s prevencí a tedy že je v rámci syntetické dlouhodobé suplementace nedoporučuji. Doplnila jsem tam také informace o vitamínu D a jeho suplementaci, protože se o něm teď neustále hovoří v souvislosti s virovými infekcemi a podporou imunity. Pokud uvažujete o jeho užívání, doporučuji si přečíst. Možná si totiž také zrovna neprospíváte ne-li přímo škodíte. Nejlepší a nejefektivnější formou zůstávají přirozené zdroje: slunce a v menším množství je D i v některých potravinách.

Vitamín C je dobré navýšit v podobě potravin ho obsahujících, ale po nějakou dobu nemusí být na škodu ani suplementace nebo jeho využití při již probíhající infekci. Zde však opět někteří mluví o modulaci a přílišné stimulaci imunity v negativním slova smyslu. Většina zdrojů, které jsem však doposud měla možnost projít to vyvrací a je opačného názoru. Čínští vědci úspěšně testovali a potvrdili vysokou účinnost intravenózního podání vyšších dávek vit.C právě u COVID-19, při respiračních komplikacích a při jiných virových infekcích. Předchozí výzkum potom potvrdil úpěšnost vit. C při léčbě mnoha typů rakoviny. Množství však je v tomto ohledu vždy rozhodující a také včasné nitrožilní podání při komplikacích a u těžkých případů COVID-19.

S ohledem na současnou situaci vědci doporučují vit. C podávaný orálně také jako prevenci nebo při již probíhající nemoci (v těžších fázích je však nejúčinější právě nitrožilní podání). Vybírejte přípravky s co nejmenším obsahem balastních látek okolo (škroby, protispékavé látky atd.) a lipozomální nebo pufrovanou („buffered“) formu, nikoli pouze obyčejný prášek z kyseliny askorbové. Je vhodné, když je kyselina v lipozomální nebo pufrované formě obohacena také o bioflavonoidy (např. z citrusů), které s ní působí synergicky nebo o přirozený zdroj vit. C v podobě extraktu aceroly, šípku apod. Možností je také přípravek s kyselinou kombinovat s práškem z aceroly/šípkem nebo je střídat.
Proč to již lékaři při léčbě COVID-19 neaplikují a plošně nedoporučují? Na to se nachází jediná odpověď: Jak již víme, tak většina lékařů v rámci konvenčního systému (z jeho samé podstaty, tj. byznys + neznalost + neochota přehodnotit svoje doposud zažitá přesvědčení) mnohdy aplikuje to, co nemá a naopak neaplikují to, co by měli… Vit. C je navíc poměrně levný. Mnoho farmaceutických firem na něm nezbohatne. Navíc je, stejně jako mnoho dalších přírodních a přitom velmi účinných a silných látek, považován za jakýsi alternativně-směšný, čarodějný a šarlatánský prostředek. I přes to, že seriózní studie hovoří o opaku. Citace amerického specialisty, dr. Chenga, konkrétně ke COVID-19: „Tisíce lidí umírají na COVID-19, a přesto jsem u většiny neviděl a neslyšel o intravenózním podání vysokých dávek vit. C. Současné omezené zaměření se na vývoj vakcín nebo specifických syntetických antivirotik je doslova mimo mísu.“

Zopakuji ještě větu z úvodu: „základ“ zmíněný v úvodu je základ a nejlepší prevence i lék pro uzdravení se z nemoci. Tělu potom od virů (bakterií) za předpokladu tohoto základu můžeme potenciálně pomoci vhodnými antimikrobiálními prostředky.
Žádný magický lék, suplement, přípravek sám o sobě nefunguje a vlastně tedy neexistuje. Pokud jsme o tom přesvědčení a vesele „sypeme“ (aniž bychom přitom splňovali „základ“), tak to vždy bude mít svoje „ale“, které se pravděpodobně někde potom projeví…

* Cytokinová bouře *
Cytokiny jsou skupiny proteinů produkovány imunitním systémem. Umožňují komunikaci mezi buňkami, regulují imunitní reakce, snižují bolest a zánětlivost, některé typy cytokinů se využívají dokonce při imunoterapii rakoviny, protože zvyšují růst T-lymfocytů a NK buněk (hlavní zbraně imunitního systému, jejichž kondici, mimochodem, zajistíme právě oním zdravotním „základem“, o kterém jsem hovořila výše a vyhýbáním se tomu, co je mimo tento „základ“ nebo ho narušuje).
Cytokiny máme dvojího typu a vzájemně se regulují: prospěšné protizánětlivé, ale i pro-zánětlivé, které se na vzniku nemoci podílí a způsobují patologickou bolest. Při kontaktu s novým patogenem může dojít k tzv. cytokinové bouři, k neprospěšnému a prudkému nárůstu cytokinů. Projevuje se neblahými symptomy a zhoršením stavu, ve vážných případech může dojít až k selhávání orgánů a smrti. Tuto bouři může vyvolat zřejmě i virus pravé chřipky nebo třeba právě neprobádaný coronavirus. Hovoří se také o tom, že cytokinovou bouři mohou některé látky, které imunitu stimulují, povzbudit.

Někteří odborníci se shodují na tom, že přestimulovaná imunita (cytokinová bouře) byla pravděpodobným důvodem smrti mnoha mladých lidí při pandemii španělské chřipce mezi lety 1918-1920. I proto je zřejmě vhodné i u onemocnění Covid-19 zejména v jeho pokročilejších fázích, kdy se jedná již o velmi těžký stav a probíhají komplikace vyžadující hospitalizaci imunitu již nepodporovat, ale naopak potlačovat. Pevně však věřím, že se vy ani já do těchto pokročilých fází nemoci v případě kontaku s virem nedostaneme, že naše fyzická i psychická stránka stavící na pevném „základu“ (viz výše) odolá, v případě kontaktu s virem se s ním standardně vypořádá a této situaci tedy nebudeme vystaveni.

Jak navíc sami můžete vidět, názory na to, co je v souvislosti s coronavirem vhodné a co není, se mnohdy velmi liší – nikdo si totiž není jistý, tento virus je věc nová, neprobádaná a chová se velmi unikátně. A tak to musíme přijmout. Mnohé se prostě vyřeší bez nás, aniž bychom do toho mohli a měli tu moc jakkoli zasahovat.

Co dělat při podezření nakažení virem, projevech symptomů, horečce

…a když vás to jednoduše skolí:

  • Zůstaňte doma, pokud nemáte vážné komplikace a nechoďte do nemocnic, kde na přetížených a chaotických pracovištích budete dlouho čekat, vysílíte se a budete vystaveni další várce virů.
  • Na coronavirus žádný speciální lék ani coronapostup není, doktor vám k tomu nic speciálního neřekne a pokud nepatříte do rizikové skupiny (senioři v pokročilém věku, těžce chronicky nemocní – autoimunitní onemocnění a větší KVO onemocnění), tak budete zřejmě stejně posláni domů.
  • Pokud nepatříte do rizikové skupiny a jste mladý člověk nebo středního věku, tak prakticky nepotřebujete ani znát diagnózu, že coronavirus máte – k ničemu vám osobně nebude (pokud se s tím tedy nechcete chlubit okolí). Užitečná bude možná jen jako zápis do statistik, a tak můžete zavolat na patřičná místa, že máte podezření a někdo k vám bude zřejmě vyslán s testem.
  • Chovejte se tedy tak, jako při jiné viróze a chřipce. Pokud přicházejí vážnější komplikace, tak po týdnu a později, tudíž není třeba panikařit. Většina lidí prodělá onemocnění jako jakoukoli jinou virózu. Obezřetnější by měly být zmíněné rizikové skupiny.
  • Klid na lůžku, maximální odpočinek. Větrat hodně místnost, být na světle a vystavit se během dne slunečnímu svitu, pokud je to možné.
  • Eliminujte internet, práci na telefonech a počítačích, nerozrušujte se děním na sociálních sítích a zprávami. Potřebujete veškerý klid a zbytek energie na uzdravování, ne investovat energii zbytečným směrem.
  • Pokud nemáte hlad a máte nechuť k jídlu, nejezte. U horečky to tak může být a organismus je chytrý, poradí si, chce soustředit energii na boj s viry a ne na trávení. Pokud ale hlad máte, tak nehladověte, organismus si tím energii vyžaduje – volte stravu na základu informací z článku Viry, bakterie, patogeny, který vás také navede na články, ve kterých naleznete info ke stravě ještě konkrétnější.
    * Můžete se obzvlášť v krizi zaměřit na odlehčenou a zároveň výživnou formu stravy – vývary a potraviny, které jsou dobře stravitelné, zároveň ale nutričně bohaté. Tělo je snadno tráví a zároveň získá mnoho mikroživin i energie. Tepelná úprava, vaření do měkka a hladké konzistence mohou být pro tento okamžik obzvlášť užitečné.
    * Syrové saláty, semínka, lepek a průmyslově zpracované potraviny bez valné nutriční hodnoty apod. tudíž vhodné nebudou. Nebudou to ani sice na energii bohaté, ale také různé syntetické „sippingy“ a tekuté výživy typu Nutridrink/Ensure/Fresubin a spol. bohaté na potenciální alergeny, dráždidla a živiny v nekvalitní formě a z nevhodných zdrojů (kdyby vás je náhodou napadlo pořizovat nebo vám je, bohužel, předkládali v nemocnici). Spadají u mě do kategorie vyhánění čerta ďáblem.
    * Vhodné je se také zaměřit se na potraviny obsahující vitamín C – u ovoce to jsou např. kiwi, citrusové plody, bobulovité ovoce (šípek, rybíz, černý bez, arónie, borůvky, brusinky) a další; můžete přidat i suplementaci kvalitního produktu s vit. C v jeho lipozomální nebo pufrované formě (viz výše). A potom, jak již bylo zmíněno, zaměřit se celkově na potraviny na vitamíny a minerály bohaté a zároveň dobře využitelné – a to v rámci vhodných zdrojů sacharidů, tuků i bílkovin (více v článcích o stravě). – a to v rámci vhodných zdrojů sacharidů, tuků i bílkovin (více v článcích o stravě).
  • Nezapomeňte na dostatek tekutin v podobě vody (teplé/převařené a trochu vychladlé nebo doředěné studenou, aby se dala pít nebo minimálně o pokojové teplotě; můžete přidat i vymačkanou šťávu z citrónu/limety) a vodu doplnit popřípadě i bylinnými čaji. Vyhnula bych se nápojům obsahující stimulující látky jako je káva a černý čaj.
  • Užívání přírodních antivirotik si dobře rozmyslete dle informací výše. Mohou ovlivňovat přirozenou imunitní reakci a uškodit – obzvlášť ve fázi největšího rozpuku nemoci a při horečce.
    Vhodné je ale používání esenciálních olejů – ať už jako prevence i lék – formou inhalace skrze difuzér nebo aplikací na tělo (zde vždy ředěné nosným olejem – kokosovým, olivovým, mandlovým atd.). Volte oleje, které mají přislušné antivirotické působení nebo zacilují na konkrétní symptomy vaší nemoci. Jak jsem již zmínila, kvalita je rozhodující a mnoho zavedených firem ze zvučnými jmény na trhu se jako kvalitní pouze tváří.
  • I pokud máte zimnici, tak se příliš nezahřívejte a nenabalujte do dek a teplého oblečení (bráníte tak snížení horečky a dokonce ji můžete ještě zvýšit). Nevystavujte tělo ani prudkých šoků v podobě ledových zábalů nebo sprch (vlažná voda je lepší).
  • Účinný česnekový balzám – bonusový tip pro respirační infekce, pálení/chlad na hrudi, chronický kašel, bronchitidu (zánět průdušek): Rozmixujte dohromady 8 oloupaných stroužků česneku, 1/3 hrnku kokosového oleje, 10 kapek kvalitního  esenciálního oleje z levandule dohladka, vetřete mast do plosky chodidel a vezměte si ponožky. To samé udělejte i na hrudníku a průduškách (tedy bez těch ponožek 😀 ). Mě by toto asi zabilo dříve než nemoc – mám pravděpodobně na česnek v jakýchkoli formách pravu alergii, nemůžu ho od dětství ani cítit a když ho pozřu, tak bych potom nemusela pozřít nic dalšího ještě několik následujících týdnů. Dobrá zpráva: podobně fungují i čisté esenciální oleje (v tomto případě třeba frankinsence), buď ředěné v nosném oleji jako je kokosový, mandlový, olivový nebo jojobový nebo rovnou několik málo! kapek vetřít na průdušky (či na místo pálení, bolesti) nebo také zespodu na chodidla.
Horečku nesrážet

U horečky platí stejné, co již bylo zmíněno u reakce organismu v podobě zánětu – horečka je věc dobrá, přirozená reakce imunity, tělo se s infekcí vypořádává, je potřeba nechat ho udělat svoje a horečku ihned nesrážet! Nesrážíme, pokud neprobíhají žádné výrazné komplikace a horečka nepřesáhne 39,5 stupně (někdy se uvádí 39; někdo nesráží ani u 39,5 a spoléhá, že si tělo poradí, pokud neprobíhají jiné komplikace).
Nejlepší je zřejmě vydržet horečku i bolest jak to jde, i ta k nemoci a uzdravování patří a nemusí to být nic špatného. Pouze lidé to tak automaticky vnímají…

Pokud horečka přesáhne mez, kdy by mohlo dojít již k celkovému kolapsu organismu, tak bych z řad syntetických léků volila acylpyrin/aspirin (kyselina acetylsalycilová). Údajně neničí tolik žaludek, není takovou zátěží pro játra (otazník). Je to však protizánětlivá látka a jak už jsme si uvedli výše, tak v počáteční fázi nemoci nemusí být protizánětlivé věci ku prospěchu. Aspirin je také znám, že může způsobit gastroinestinální krvácení a vředy.

Ibalgin a ibuprofen patří stejně jako aspirin/acylpyrin mezi nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs). Dle studií bylo prokázáno, že NSAIDs představují riziko selhání srdce a rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, poškozují žaludeční sliznici (vznik zánětu a vředů), mají negativní vliv na ledviny (typické je zadržování vody a sodíku, edema až po riziko selhání ledvin), představují zátěž pro játra, mají negativní vliv na střevo (mikrobiom a riziko rozvoje leaky gut), pro mnoho lidí přestavují výrazné dráždidlo-alergen.

Jak vidíte, vše má „to svoje“ a z toho vypývá, že nejlepší je se těmto typům prostředkům vyhnout. Kromě následných možných negativních dopadů jsou pro organismus v daný moment zátěží, se kterou se musí vypořádat a složitě ji metabolizovat (stejně jako třeba alkohol) a přitom by veškerou energii potřeboval na samotné uzdravující procesy.

Také některé přírodní látky obsahují velkou koncentraci salicylátů (pokud jsou použity v kvalitní a koncentrované formě) a mohou acylprin/aspirin plně zastoupit (neříkám, že bez nulových vedlejších účinků). Je to například kůra vrby bílé nebo tužebník jilmový; důležité je s nimi nakládat opatrně. Ostatně na základě nich byl také acylpirin vynalezen.
Poznámka bokem: Salyciláty, stejně jako třeba oxaláty, jsou velmi silné látky obsažené přirozeně v mnoha rostlinných potravinách (jsou to antinutriční látky, kterými se rostliny brání v přírodě proti predátorům), a proto některým jedincům mohou ve větších množstvích vadit. Ze stejného důvodu má potom mnoho lidí alergii/intoleranci právě na acylpyrin, který obsahuje syntetickou kyselinu acetylsalycilovou. Je zajímavé, že mnoho konvenčních lékařů alergii na acylpyrin samozřejmě uznává, ale o intoleranci salycilátů z potravin (především u jedinců, kterí nemají v kondici GIT – zejména střevo) netuší nic. Cílem je potom samozřejmě ozdravit GIT, aby nám i jinak prospěšné potraviny přirozeně salyciláty a oxaláty obsahující nědělaly tak velký problém a nemuseli jsme si je v jídelníčku úzkostlivě hlídat. To platí například i u výrazné histaminové senzitivity nebo prudké fruktózové intolerance.

Další čtení čtení (nejen) k tématu: článek („rozcestník ke zdraví“) Viry, bakterie, patogeny – co s tím?, FB příspěvky z průběhu tohoto měsíce: „Eliška versus coronavirus“ , „Proč se omezovat…?“, „Strach, úzkost, obavy“ a praktický o antibakteriálních mýdlech a jejich úskalí.

To je naše karanténa! Čerstvý vzduch a příroda – sluníme se venku vevnitř – imunita zaručena!

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*