Probiotika: co jsou zač, úskalí a jak na ně

(Aktualizováno 12. 5. 2020)

Původně jsem měla v úmyslu napsat o probiotikách pouze krátký informační příspěvek na svoje FB stránky (poté, co jsem si vyfotila svoje  barevné pickles – kvašenou zeleninu), nicméně mě jako už tradičně při psaní napadlo mnoho informací, které bych vlastně chtěla ktématu sdělit…a ještě další…a ještě. Tudíž vznikly dva delší příspěvky, které teď tvoří tento krátký článek 🙂

probiotika1

O probiotikách a jejich prospěšnosti se na veřejnosti stále více mluví, z reklam a lékáren na nás skáčou „zaručené“ probiotické přípravky, odborníci je doporučují. Co jsou probiotika a k čemu nám slouží, jak a kdy neslouží?


Co se v článku dozvíte:
* Co jsou probiotika a k čemu nám slouží?
* Kdy vzniká problém – proč probiotika „řešit“?
* Suplementace a její úskalí
* Jak probiotika dodat přirozeně, efektivně a přijmout tím i další živiny?
* (Dočasná) úskalí konzumace kvašených potravin
*… a co s tím
* Individualita a množství
*… méně může být více (i pro zdraví)
* Probiotika po antibiotikách


Co jsou probiotika a k čemu nám slouží?

Jedná se o organismy, mikroby (bakterie), které žijí v našem těle a pracují s ním ve vzájemné symbióze, jsou důležité jako každý jiný orgán a nezbytné pro životní funkce.

Pomáhají strávit a vstřebávat živiny (z vitamínů zejména vit. B12); chrání organismus před viry, „zlými“ bakteriemi a různými negativními vnějšími vlivy; jsou nezbytné pro dobrou imunitu – mají tedy vliv i na rozvoj autoimunitních a dnes běžných civilizačních nemocí; pro komunikaci mezi střevy a dalšími částmi těla (např. nervovým systémem, hormony) – tenkému střevu se říká „druhý mozek“ – viz např. článek o trávení nebo zdravém střevě, a dokonce produkují některé živiny – např. vitamín K2, butyrát (mastná kyselina s krátkým řetězcem důležitá pro správnou funkci buněk) a také enzymy nezbytné pro trávení potravy.

Prospěšné bakterie ve střevech jsou základem střevního zdraví a tedy i celkového zdraví díky vlivu střevního mikrobiomu na náš zdravotní stav, imunitu a rozvoj nemocí (včetně psychických).

Kdy vzniká problém – proč probiotika „řešit“?

Běžný životní styl západní populace, především ona forma nevhodné stravy chudé na živiny, na potraviny podporující náš metabolismus a mikrobiom a nevaření z přirozených, čerstvých potravin – zato bohatá na průmyslově zpracované produkty, hotovky, maso a živočišné výrobky z velkochovů, lepek, nevhodné rostlinné tuky a vysoce zpracované sacharidy/ztužené tuky. Dále můžeme jmenovat chronické užívání léků (které se stalo normou), t.j. léky na bolest, tlak, pálení žáhy, spánek a zejména antibiotika, antidepresiva a hormonální antikoncepce (více o nich v tomto FB příspěvku, v článku Viry, bakterie, patogeny a v Na virus zpět k základům); alkohol, cigarety a toxické látky z vnějšího prostředí (včetně běžné „chemické“ kosmetiky, čistících přípravků nebo plastů); psychický/emoční stres, vypětí a orientace na výkon. To jsou příklady stresorů, které náš střevní mikrobiom se všemi jeho „hodnými“ bakteriemi nekompromisně vyhlazují. O stresorech fyzických i psychických jsem napsala samostatný článek Stres a jeho vliv na zdraví.
Probiotika, aby byla rozmanitá a ve střevním prostředí se jim dařilo, potřebují, abychom co nejvíce těchto výše zmiňovaných negativních faktorů odstranili a ku prospěchu našeho zdraví tělu ještě pomohli a probiotika mu pravidelně v rozumném množství dodávali. Tím dlouhodobě udržujeme zdravý střevní mikrobiom a vhodná probiotika by měla být součástí pro-metabolické, zdraví prospěšné stravy  u každého z nás. Nemusí se to však s nimi přehánět – o tom ještě více dále v článku.

Suplementace a její úskalí

Suplementace probiotik v prášku nebo kapslích může mít svoje úskalí a probiotika ve formě potravinového doplňku spíše nedoporučuji.
Ač mnohými doporučovaná a lékárenskými řetězci masivně propagovaná, není to s nimi tak růžové. Ukázalo se, že většinou jsou živé bakterie v těchto přípravcích zničeny už při procesu výroby, přepravy a manipulace s výrobkem a vy potom polykáte jenom mrtvou hmotu. Na českém trhu navíc v podstatě neexistuje kvalitní přípravek z pohledu složení probiotika(spousta pojiv, výplní a dokonce alergenních látek v kapsli navíc, které udělají tělu více škody než užitku – stejně jako u mnoha ostatních suplementů = čtěte vždy složení!), množství bakterií a rozmanitosti kmenů bakterií. Většina má navíc také FOS a různé druhy vlákniny – prebiotik, které jsou uváděné jako nezbytná výhoda (vláknina, která slouží jako potrava pro bakterie a ony se tak lépe usadí), ale paradoxně některým lidem, kteří trpí bakteriální nerovnováhou, vadí a jejich trávení zhoršují. Spekuluje se také o tom, do jaké míry jsou takto do těla dodané bakterie (pokud tam tedy vůbec nějaké doputují) schopné se uchytit a osídlit naše střevo.
Rozhoduje navíc také spektrum bakterií – některých můžeme mít už ve střevech dost, některých málo a přidáváme si je tam potom třeba nevhodně (a to člověk taktéž nikdy nezjistí) a nepřilepšíme si. Za předpokladu, že tedy vůbec obsahují bakterie živé, aktivní.

*Pokud Vás zajímá, jak je to s užíváním vitamínů a minerálů v podobě potravinových doplňků (tedy v jejich syntetické, takto oddělené formě v různých přípravcích a tabletách), tak jsem to zmínila v článku o vitamínu D a jeho úskalí, který tak tedy není jen o vitamínu D. Zjistíte v něm mnoho užitečných, praktických poznatků navrch.

Jak probiotika dodat přirozeně, efektivně a přijmout tím i další živiny?

Ráda bych na úvod dodala: pouhé navýšení probiotik ve stravě vaše zdraví samo o sobě nespasí, stejně jako žádný z jednotlivých postupů-kroků-doporučení vytržených z kontextu. Celkový kontext je vždy zásadní a zásadní je také mít nejdříve postavené tzv. pevné základy – vhodnou pro-metabolickou stravu podporující zdravý trávicí trakt a hormonální rovnováhu, srovnané cirkadiánní rytmy, uvědomování si a odstraňování svých psychických/emočních stresorů a další aspekty v rámci vhodného životního stylu, popřípadě také společně s dalšími konkrétnějšími, specifičtějšími kroky, které je možná potřeba zaujmout, pokud máte určitý problém/střevní potíže/autoimunitní či „běžné“ civilizační onemocnění. Uvedu příklad: obézního jedince s vysokým krevním tlakem, inzulínovou rezistencí, chronickou zácpou a chronickým zánětem v těle nespasí samo o sobě, že začne jíst po sklenicích např. zdravý kokosový olej a polykat probiotika v kapslích/jíst sklenice kvašeného zelí, pokud bude nadále jeho strava plná průmyslově zpracovaných produktů, hotovek, běžného průmyslového pečiva, nekvalitních rostlinných a ztužených tuků, nekvalitního masa a živočišných produktů z velkochovů, uzenin a nedostatku doma připravených, uvařených jídel ze základních surovin; bude do noci vystaven modrému světlu sledováním obrazovky TV/telefonu a bude pod permanentním tlakem v práci, kterou nemá rád, a doma se bude neustále hádat se všemi příbuznými.

A teď už konkrétně k probiotikám – jak je tedy doplňovat, když ne na základě potravinových doplňků? Přirozenými kvašenými (fermentovanými) potravinami. Lidé také od nepaměti využívali kvašené potraviny (a dokonce ani nevěděli o jejich možných příznivých účincích), neměli k dispozici suplementy…

Bakterie v kvašených potravinách jsou většinou živé (vs. problematika kapslí/prášku), každá z potravin má jiné spektrum bakterií (rozmanitost) a fermentace některých z těchto potravin navíc může zajišťovat jejich lepší stravitelnost. Spolu s probiotiky dodáte tělu také – podle typu fermentované potraviny –  vitamíny, minerály a podpoříte sekreci žaludeční kyseliny a enzymů nezbytných pro trávení (to se týká především kvašené zeleniny a šťávy z ní) a vstřebávání živin, stejně jako podpoříte i správné, pravidelné vyprazdňování.

Mezi nejvhodnější z hlediska vlivu na zdraví a střevo patří: kvašené zelí (nebo třeba nastrouhaná červená řepa, cuketa, mrkev – to vše kvasí pouze ve vlastní šťávě a soli; je na to poměrně rychlý a snadný postup), pickles (větší kousky kvašené zeleniny-okurka, cuketa, mrkev, řepa, pastiňák…zalité v solném roztoku), korejské kimchi (pikantní kvašená zelenina s kořením), kefír z kokosového mléka, kefír z kokosové vody, pravý kvašený jogurt z kokosového mléka (pozor, nejedná se o náhražku/výrobek plný konzervantů, lecitinů a éček s ultra dlouhou dobou trvanlivosti; sledujte složení: pouze kokosové mléko, probiotické kultury a možná trochu škrobu).
ACV (apple cider vinegar), tedy kvalitní nefiltrovaný jablečný ocet, je mimochodem také kvašená potravina – používá se i pro stimulaci žaludečních šťáv a enzymů do malého množství (teplé) vody před jídlem pro lepší trávení, při vaření vývaru z kostí (uvolní se minerály) nebo např. při nakládání masa.

*Mléčné výrobky jsou také fermentované potraviny (kromě bio másla a ghí), některé sice nemají živé bakterie, ale stále mohou být v určité konkrétní formě hodnotné pro svůj obsah živin a mohou být vhodnou součástí pro-metabolické stravy.
Jejich problematika je ale trochu složitější – a pokud dostatek těchto informací nemáte, tak si velmi pravděpodobně jejich konzumací spíše škodíte. Záleží na konkrétním typu, zdroji, složení, způsobu zpracování mléka, druhu zvířete a pak samotné problematice intolerance laktózy/kaseinu (převážně nechceme pro-zánětlivý kasein A1!)/syrovátky či kyseliny mléčné. Pokud nakupujete běžné, klasické mléčné výrobky z pultů obchodů (tedy nejčastěji z velkochovného kravského pasterovaného, homogenizovaného mléka obsahujícímu navc vždy pro-zánětlivý kasein A1 a případně navrch ještě s přidanými cukry, sladidly, barvivy, konzervanty a škroby) bez jakéhokoli uvážení a informovanosti, tak je směle můžete vyřadit a peníze (i zdraví) si uchovat. Možná tak budete příjemně překvapeni výsledkem…
Výčet těch obecně skutečně vhodných mléčných výrobků najdete v závěru článku Strava podporující zdravý metabolismus u zdrojů bílkovin a také velký odstavec k nim najdete v článku Sacharidy. Rozhodně nejsem odpůrcem všech mléčných výrobků jako takových a pro každého; jisté typy bývají často tolerované i lidmi, kteří mají intoleranci kaseinu/laktózy nebo se jim z různých důvodů úplně vyhýbají. Mnohdy tak ale činí zbytečně – existují totiž velké rozdíly typ od typu, možnosti a faktory, které hrají roli.

pickles*U zeleniny se bavíme o kvašené a ne o sterilované z běžných obchodů (v konzervách, sklenicích, plastových pytlíkách), ta probiotika neobsahuje, stejně jako kupované kvašené zelí nebývá většinou kvalitní – často je zde zcela zbytečně přidaný cukr a hlavně konzervanty. Nejlepší je vlastní výroba doma; na fotce můžete vidět pickles z různé zeleniny a taky zbytek kvašeného zelí (nastrouhaná červená řepa je také moc dobrá, připravuje se stejně jako zelí).

(Dočasná) úskalí konzumace kvašených potravin

Probiotické potraviny a probiotické doplňky stravy (s kterými jsme si to již ujasnili) jsou součástí mnoha ozdravných protokolů při onemocněních trávicího ústrojí, léčbě autoimunitních chorob i obecně pro posílení zdraví a kondice (nemoc začíná ve střevech…a také samozřejmě v naší mysli, která je však právě se střevy na ose „střevo-mozek“ úzce spojená). Někdy však mohou být třeba jen i na přechodné období nevhodné a situaci zhoršovat, např. při rozsáhlém SIBO, při léčbě bakteriální nerovnováhy ve střevech, při citlivosti na histamin (téměř vždy ale jen dočasné, protože se tato snížená tolerance úzce pojí právě s kondicí střeva, metabolismem, imunitou a celkovým zdravotním stavem a lze tedy zlepšit) a nebo možné (opět většinou dočasné) citlivosti na kyselé potraviny. Jsou to přeci jenom bakterie přidané navíc a střevo, ve kterém je už bakteriální nerovnováha přítomná, je nemusí zvládat. Nebo je nemusí zvládat člověk právě s (přechodnou) hitaminovou senzitivitou, protože kvašené potraviny jsou na histamin bohatší – bakterie jej produkují.

Co s tím?
Nejdříve je tedy potřeba posílit střevo v celkovém kontextu vhodné stravy, navýšení střevo-hojivých a podporujících potravin či několika mála užitečných doplňků/látek k tomuto konkrétmímu účelu nebo dalšími postupy zmírnit konkrétní problém. Tolerance (nejen) probiotických potravin se postupně s uzdravujícím se trávícím traktem, imunitou a metabolismem zlepší.
Tento mechanismus funguje mimochodem i u spousty dalších intolerancí byť jinak ale zdraví prospěšných potravin, o které se tedy potom bohužel ochuzujeme. (Pozor, nebavíme se například o lepku, velkochovných mléčných výrobcích – kaseinu A1 nebo třeba ultra průmyslově zpracovaných potravinách plných konzervantů a látek, co do lidského těla nepatří – tam se pochopitelně nemusíte ze své „intolerance“ léčit, protože ty prospěšné prostě nejsou a mají na ně pravděpodobně „intoleranci“ všichni jedinci lidského druhu).

Individualita a množství

Je to však velmi individuální. Někomu ovšem nemusí v malém množství vadit ani během léčby bakteriální nerovnováhy/GIT/střeva a navíc jsou potom velmi vhodné na udržování zdravého střevního mikrobiomu dlouhodobě, jako pravidelná součást stravy denně nebo alespoń několikrát týdně. Nemusí se to však s nimi přehánět.

Obecně lidé mohou být zprvu na kvašené potraviny citlivější, proto se doporučuje tak jako tak začít např. po malé lžičce nebo pouze šťávě ze zelí (či jiné domácí kvašené zeleniny), potom postupně přidávat a zvykat si.
Kvašená zelenina slouží jako doplněk k jídlu – mnozí mají tendenci v rámci jisté české nátury zaměřené na kvantitu naložit si zelí přes půlku talíře a potom se diví, že mají akutní problém 🙂 Vhodné může být 1-2 porce denně kousek něčeho kvašeného z uvedeného výčtu potravin. U kvašené zeleniny to může být práve lžička až velká polévková lžíce 1-2x denně k jednomu z vašich jídel (a podle toho, zda už jste měli během dne nějakou jinou fermentovanou potravinu).

Méně může být více (i pro zdraví)
Lidé mají někdy představu, že čím více tím lépe, ale nemusí to tak vždy platit a co se týče probiotik, tak to tak bývá… Při pro-metabolické, obecně střevo podporující a dlouhodobě udržitelné stravě si mnohdy organismus vyladí mnohé sám. Probiotika, stejně jako další „jednotliviny“, nejsou žádnou zázračnou alfou a omegou, kterou když člověk v potravě navýší, tak ihned vyskotačí pln sil jako znovuzrozený 🙂 .
Je potřeba se podívat na celý kontext a na úplnou podstatu problému, podchytit zvrchu základ, od kterého se vše odvíjí (o tomto základu se bavíme zde na stránkách a na FB neustále, najdete ho také mj. shrnutý v článku Viry, bakterie, patogeny – co s tím?).
Mnoho ozdravných protokolů (GAPS apod.) se doslova hrabe odspodu v detailech – tedy ve střevu a zákrocích vůči němu – bez náhledu a zohlednění celého kontextu. Tedy efektivního metabolismu, dostatku pro-metabolických živin a energie…

Mnohdy si právě lidé přemírou probiotik a kvašeného nepřilepšují (ať už v rámci suplementů nebo přemírou probiotických potravin). Jedná se opět jeden z takových těch paradoxů „zdravé“ výživy, o kterých se napříč články také zmiňuji. (K dalším paradoxům ve světě „zdravé stravy“, které mohou škodit, patří dogma o „prospěšném“ velkém množství celozrnných potravin, ořechů, semen, luštěnin, rostlinných PUFA tuků, syrové zelenině ve velkém množství, syrové zelené zelenině a šťávám z ní, velkém množství vlákniny atd. – protože obsahují mnoho antinutrientů, lektiny, oxaláty, jsou hůře stravitelné, zdraví střev/imunitu naopak ve větším množství podrývají dlouhodobě téměř u každého a obzvlášť v případě, pokud navíc je již přítomný nějaký GIT, imunitní nebo metabolický problém).

Probiotika po antibiotikách

Pokud užíváme klasická syntetická antibiotika, ale i přírodní silné antibiotické látky pro léčbu jakékoli bakteriální infekce, tak je potom nutné zaujmout důsledná opatření na podporu a obnovu GIT, zejména střevního prostředí a imunity. Jednou (nikoli však jedinou) ze součástí těchto opatření může být právě navýšení kvašených potravin s živými bakteriemi v jídelníčku.
Co se však týče klasických antibiotik, tak je v drtivé většině případů důrazně nedoporučuji. Mnohdy úspěšně nezacílí ani na to, na co zacílit mají a téměř vždy se s nimi pojí řetězec neblahých negativních účinků, které nás dostanou do následného začarovaného kruhu vstvících se zdravotních obtíží (proces, kterému říkám „vyhánění čerta ďáblem“). Více podrobností k nim, ale i k přírodním antibiotickým látkám najdete v článku Viry, bakterie, patogeny – co s tím?.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*