Vitamín D a jeho úskalí

…co možná nevíte, ale měli byste.

O vitamínu D jsem se rozhodla napsat samostatný článek, protože je až nekriticky oslavován a především jeho suplementace (užívání potravinových doplňků) hojně propagována. Děje se tak většinou bez upozornění na zásadní rizika a problémy s tím spojené. Pokud se totiž podíváme na některá základní fakta okolo vitamínu D a jeho suplementace, tak zjistíme, že si takto nejenom nemusíme s ohledem na zdraví přilepšit, ale dokonce výrazně přihoršit!
V článku se podíváme také na úskalí, která souvisí se suplementací mikroživin jako takovou – tedy s užíváním doplňků jakýchkoli vitamínů a minerálů takto, v jejich oddělené formě. A nadto si přečtete možná neobvyklý až kontroverzní pohled na relevanci výsledků krevních testů nebo různých vyšetření. Nemine vás ani shrnutí benefitů slunečního záření (kromě vit. D) a rozbourání zažitých mýtů o tom, že je příčinou rakoviny kůže nebo mýtů o tom, jak jsou opalovací krémy výbornou ochranou.


Obsah:
* Význam vitamínu D
* Krátké shrnutí výrazných úskalí jeho suplementace + jeho nejlepší zdroje
* Problémy se suplementací vit. D podrobněji:
– negativní vliv na imunitu
– provázanost procesů a vztahů mezi živinami
– proč se o tom nemluví
– problém s určením optimálního množství
– poznámka ke krevním testům, vyšetřením a hodnotám
* Slunce vyhrává
* Rakovina ze slunce?
* Další význam slunce a přírody


Význam vitamínu D

Vitamínu D je věnována již řadu let velká pozornost. A zaslouženě.
Prokázalo se, že vitamín D podporuje zdravé fungování imunitního systému, snižuje zánětlivost, pomáhá předcházet většině forem rakoviny (včetně rakoviny kůže), kardiovaskulárním a autoimunitním chorobám, cukrovce; je nezbytný pro vstřebávání a využívání vápníku a fosforu, pomáhá udržovat zdravou svalově-kosterní strukturu a napomáhá zdravému fungování mozku (včetně prevence psychických poruch, depresí apod.). Hraje také důležitou úlohu v rovnováze ostatních mikroživin v těle (vitamínů, minerálů) a jejich vstřebávání. V těle působí jako silný antioxidant.

Ze své podstaty je vitamín D (neboli sekosteroid) spíše steroidním hormonem než vitamínem. Má také několik forem.

V poslední době se o vit. D hodně hovoří i v souvislosti s virovými infekcemi a podporou imunity – pokud však není v základu vhodná strava, životní styl a srovnané cirkadiánní rytmy, tak ani Dčko příliš nezmůže (více se tomuto „základu“ věnuji ve svých článcích, např. Viry, bakterie, patogeny-co s tím? nebo Na virus zpět k základům).

Dokonce za určitých podmínek (a ne nijak neobvyklých!) si suplementací vitamínu D může člověk opravdu hodně přihoršit.
Jedná se o případy, kdy lidé např. suplemetují, aniž by měli výsledky opravdu velmi pod normou dle testů (zde je to však složitější, viz dále v článku), pokud suplemetují pro svoji individualitu nevhodnou dávku, pokud při suplementaci nezajistí také nezbytné kofaktory pro dobré využití Dčka (např. dostatek vitamínu K2 a vitamínu A z živočišných zdrojů) a pokud využívají nekvalitní suplement, v nevhodné formě, z nevhodného zdroje (příkladem může být široce předepisovaný Vigantol 🙁 nebo D v kapslích). Syntetický D3 se v těle také chová odlišně než aktivní vit. D3 z přirozených zdrojů, což je dostí zásadní.
To je však pouze výčet několika příkladů a více se na to podíváme v následujících řádcích.

Nejvíce vitamínu D a nejlépe využitelného pro naše tělo získáme z přirozených zdrojů a to na základě slunečního UVB záření, kdy se jeho vlivem vytváří vit. D v kůži – t.j. vystavováním se slunci bez krémů se syntetickými UV filtry, které jsou problematické ale i z dalších důvodů; nejúčinněji mezi 11-14h. ke konci jara a v létě; geografická poloha však hraje také velkou roli. Typy lidí mající tmavší pokožku potřebují slunečního záření více než lidé se světlou pokožkou, aby vytvářeli dostatečné množství vitamínu D. Je to kvůli melaninu v kůži, který tvorbu vit. D snižuje.

V menším množství se efektivní forma vit. D3 nachází i v některých konkrétních živočišných potravinách, v jejich tuku (bio vaječné žloutky, bio játra, bio tučné tvrdé sýry/sýry s kaseinem A2 – konkrétní výčet vhodných mléčných výrobků naleznete v závěru článku Strava u zdrojů bílkovin)

Problémy se suplementací vitamínu D podrobněji:

Negativní vliv na imunitu
Autoimmunity Research Foundation předložila několik důkazů o tom, že nadbytek vitamínu D z potravinových doplňků může ve skutečnosti potlačovat imunitu a narušovat její správné fungování. Nízká hladina vit. D u některých lidí může být ve skutečnosti důsledkem nějakého chronického onemocnění/problému či oslabené imunity, nikoli jejich příčinou! Užívání doplňků tedy potom nemusí být vůbec žádoucí.

Vitamín D2 se nachází v některých rostlinných potravinách, je spíše neaktivní a k tomu, abychom ho mohli využívat, potřebujeme působení slunečního světla a 7-dehydrocholesterolu (další z ukázek, že cholesterol sám o sobě opravdu není nepřítel!). Další forma, 1,25-dihydroxyvitamín D3, se zdá býti zodpovědný nejpříměji za aktivaci imunitního systému skrze aktivaci nukleárního receptoru vit. D a reguluje využívání vitamínu D v těle.
25-hydroxyvitamín D3, který se nejčastěji v doplňcích prodává, může však ve skutečnosti deaktivovat zmíněný nukleární receptor, pokud je to nezbytné a užitečné, a nebo pokud ho užíváme nadbytek z doplňků! Dčko je sekosteroidní hormon – tělo si ho reguluje podle svých potřeb, potravinové dopĺňky s onou formou vit. D3 mohou imunitu potlačovat a tělo se potom nedokáže účinně vypořádat s nemocí/infekcí.
Vitamín D má také vliv na expresi tisícovky genů, a tak je je opravdu zjednodušené vyvozovat vztah příčiny a následku mezi supementací vit. D a jejím vlivem na uzravování z nemoci.

Provázanost tělesných procesů a vztahů mezi živinami
Všechny živiny v těle působí ve vzájemných provázaných vztazích a také jejich potřeba se u každého z nás velmi liší.
Výzkum však studuje živiny izolovaně a nepřirozeně rozškatulkovává to, co příroda nikdy nerozděluje. Mnohdy se nemluví o kofaktorech, které jsou nezbytné pro optimální působení konkrétní živiny a nebo zabraňují jejich nerovnováze.

V každé buňce na každý receptor vit. D se nacházejí dva receptory pro vit. A. Pro jejich zdravé působení je nezbytná jejich relativní rovnováha, působí synergicky a nefungují izolovaně. Nadbytek jednoho z nich může způsobit nedostatek druhého. Individuální potřeby se však mohou u každého i výrazně lišit.
Pokud je navíc jeden z nich nedostatečný a druhý má v poměru k němu hladinu znatelně vyšší, může ten první působit relativně toxicky již při sníženém množství z důvodu této nerovnováhy.
Dalším důležitým kofaktorem je potom také vit. K2 a některé doplňky s Dčkem ho zároveň obsahují. Jenže opět platí – pokud máte svého K2 dostatečně, tak si tím, že si ho přidáte v suplementu, moc nepřilepšíte…

Jedním z příkladů řetězce provázanosti je také například to, že vit. E pomáhá v těle recyklovat vit. A, vitamín A pomáhá ke správnému využití zinku, zinek a měď se musejí nacházet v těle ve správném poměru atd… Dalším příkladem může být třeba vápník, pro jehož optimální vstřebání jsou nezbytné adekvátní hladiny vitamínu A, D, E, K, magnézium, bor a také tuk, proteiny a sacharidy v kontextu vhodně nastavené stravy (více o vápníku z tohoto pohledu v článku Sacharidy a o konceptu pro-metabolické stravy obecně v článku Strava).

Z toho vyplývá, že je nejvhodnějším řešením přijímat mikroživiny z kvalitních potravin na ně bohatých, v kontextu pro-metabolické, protizánětlivé stravy, která podporuje trávení, imunitu, hormonální rovnováhu i naše duševní zdraví.
*Důležité je také zmínit, že mnoho potravinových doplňků  obsahuje v kaplích a tabletách balastní látky okolo (protispékavé látky, pojiva, barviva, škroby-plnidla), které samy o sobě mohou být pro organismus a trávení přítěží při pravidelném užívání. Paradoxně tak berete konkrétní látku pro svoje zdraví, ale škodí vám onen balast v přípravku. Přičemž vitamíny a minerály v této formě spíše přijímat nechceme z důvodů, které si tu právě teď v textu vysvětlujeme, ať už se jedná třeba o „čistý“ doplněk bez pojiv, plnidel, protispékavých látek.

Proč?
Tyto vztahy mezi mikroživinami a jistá úskalí jsou málokdy na veřejnosti důrazně zmiňovány a lidé jsou ponoukáni ze všech stran suplementovat vitamíny/minerál jako lentilky. Proč? Protože mnoho lidí chce mít představu jednoduchých instantních řešení (stejně je to i s užíváním klasických syntetických farmak/“léků“ – více o nich v příspěvku o vakcínách a „lécích“). A protože jsme opět u oné provázanosti a chamtivém, dobře promyšleném byznysu v řetězci konvenční zdravotnictví – farmaceutický průmysl – potravinářský průmysl.

Nad zdravím nelze myslet odděleně a vše rozškatulkovávat. Skutečně funkční medicína a funkční výživa musí stát na komplexních modelech a systémech,  čerpat z logických základů a brát zřetel na širší souvislosti, aby zlepšovala z dlouhodobého pohledu zdraví a kvalitu života.

Problém s určením optimálního množství
Pokud je opravdu nezbytné vitamín D suplementovat – s přihlédnutím k veškerým faktorům zmíněným výše! – potom je potřeba zajistit jeho kofaktory a zejména správný poměr s vit. A v jeho nejlépe využitelné podobě. Tou není pouze rostlinný beta-karoten, ale vitamín A z živočišných zdrojů (bio játra, bio máslo a ghí – od zvířat, která byla pasená venku a krmená trávou, ne pouze obilím a něčím ještě horším, jak se děje ve velkochovech; bio vaječný žloutek, bio tučné tvrdé sýry/sýry s kaseinem A2 – konkrétní výčet vhodných mléčných výrobků naleznete v závěru článku Strava u zdrojů bílkovin). Důležité je vybrat také doplněk kvalitní, v emulgované tekuté formě, kde se nachází vitamín D ve vhodném, kvalitním tuku pro lepší vstřebání a bezpečnost.

Jenže je zde další úskalí: je velmi obtížné určit přesně optimální množství vit. D ze suplementu pro konkrétního jedince. Doporučované množství se může pohybovat v širokém rozpětí podle potřeb jedince (např. zda jde o udržovací dávku nebo pro osoby s autoimunitním onemocněním). Doporučené dávky a údaje, od kterých se odvíjí (např. údaje zjištěné při zkoumání množství vit. D přijímaného ve stravě u původních společností lovců a sběračů), nezahrnují vit. D, který se vytváří v těle na základě slunečního záření.
To je ale těžko předvídatelný proces, který závisí na zeměpisné poloze, ročním období, hustotě receptorů pro vit. D a metabolismu u konkrétních jedinců…Dalšími faktory jsou věk, barva kůže, aktuální počasí (oblačnost, mlha, městský ozón), délka pobytu na slunci i jakým způsobem se slunci vystavujeme, naše strava a jisté genetické dispozice.

Pokud chcete odhadnout kolik skutečně vitamínu máte, kolik potřebujete, jak dlouho potřebujete být na slunci, zda je potřeba přidat třeba krátkodobě při velkém deficitu suplement a zda se vaše snažení nemíjí účinkem, tak je potřeba nechat si udělat testy a po nějaké době je znovu zopakovat.
Nejčastěji jsou u nás využívané krevní testy (dalším ukazatelem vitamínů a minerálů může být analýza z vlasů, která se však u nás běžně nedělá), přičemž norma je nastavená v poměrně velkém rozpětí a naprosto dostatečná může být i dolní hranice normy nebo lehounce pod normu. Jenže jak jsme si zmínili výše, je to ryze individuální a nikdo vám to vlastně nepoví. Podle různých odborníků je optimální rozpětí sérového 25-hydroxyvitamínu D3 přibližně 50-80 ng/ml, terapeutická dávka při léčbě (autoimunitních) nemocí potom 70-100 ng/ml. Dle Autoimmunity Research Foundation má ale zřejmě smysl měřit i 1,25-dihydroxyvitamín D3 a sledovat obě hodnoty.

Poznámka ke krevním testům, vyšetřením a hodnotám:
Populace je čím dál tím nemocnější a hodnoty jsou zprůměrovány – mnoho laboratorních rozpětích tedy začíná být velmi širokých a pro mnoho lidí tedy nemusí mít vůbec velký význam! Tyto hodnoty neřeknou, jak jste na tom ve srovnání s „normálními zdravými“ lidmi. Rozpětí hodnot má sloužit převážně k odhalování patologických jevů, které mohou, ale nemusí být navíc takto vyjádřeny a rozpoznány.

Platí to však i opačně – naoko „dramatická“ čísla vůbec nemusí vypovídat o realitě, tedy o tom, jak se ve vašem těle ona hodnota nebo výsledek konkrétně negativně projevuje nebo neprojevuje, jaký to má vliv na váš život a jak to skutečně ohrožuje nebo neohrožuje zdraví. Jsou to pořád jen čísla. Vy jste vy – unikátní a komplexní systém, o kterém toho možná i ta nejaktuálnější věda stále ještě více neví než ví, a který se do čísel redukovat nedá.
Výsledky může také zkreslit jednoduše lidský faktor – osoba, která je v laboratoři vyhodnocuje. Čísla vám samozřejmě (snad?) mohou poskytnout hrubou představu, ale netřeba se jimi zabývat více, než je nutné a než se jim společnost mnohdy věnuje.

Nehledě na to, že i když vám onu dramatickou hodnotu nebo výjev zjistí, tak v rámci konvenčního zdravotnického systému vám v mnoha případech pravděpodobně nenavrhnou adekvátní, funkční řešení a postupy s ohledem na dlouhodobé zdraví a prospívání. Protože ho jednoduše neznají nebo ze samotné podstaty konvenčního zdravotnictví v praxi neuplatňují. Pak je třeba hledat saozřejmě skutečná, funkční řešení, o kterých se bavíme na těchto stránkách. To už jsme ale trochu odbočili…
Nic není ale černo-bílé a nepopírám tím smysl všech vyšetření. V určitých případech mohou být užitečná a dobře posloužit, pokud je s nimi správně naloženo (a pokud reflektují realitu…).

Slunce vyhrává

Nejlepším zdrojem vit. D tedy asi navždy zůstane sluneční záření, jak bylo i s konkrétními podmínkami pro jeho efektivnost popsáno v odstavci již v první části článku (zalistujte prosím zpět). Díky tomu si tělo může vytvářet vit. D jak jej potřebuje a kdy jej potřebuje. Jako lidská rasa jsme se vyvinuli venku, v přírodě, na slunci.
Ještě bych k tomu doplnila: pokud nejste na slunce zvyklí nebo na něj citliví, samozřejmě se nemůžete zpražit doruda nebo nechat se schvátit vedrem. Zkuste kůži postupně slunci vystavovat, zvykat si po krůčku, kolik zvládne, pobyt na slunci prodlužovat. Bez opalovacích krémů s UV faktory.

Rakovina ze slunce? PUFA a životní styl!

Na závěr vás možná napadá: jenže…co rakovina kůže? Problémem vzniku rakoviny není přirozené sluneční světlo, ani nepoužívání opalovacích krémů a dalších „zázračných“ běžně propagovaných přípravků, ale naše nevhodná strava a životní styl.
Z hlediska stravy hrají velkou roli v rozvoji (nejen ale) rakoviny u lidí nadměrná konzumace PUFA tuků (polynenasycených mastných kyselin omega-6 a omega-3; zejména v rostlinných olejích jako slunečnicový, řepkový, sojový, bavlníkový, rýžový, lněný, konopný a všech produktech je obsahujících, margarínech, ořechách – kromě makadamových, v semínkách a olejích/výrobcích z nich, velkochovném mase, rybích olejích a omega-3 doplňcích, při velmi časté konzumaci tučných ryb), trans tuků a průmyslově zpracovaných tuků. Tyto pro-zánětlivé, na teplo, světlo a oxidaci vysoce náchylné, průmyslově zpracované tuky poškozují DNA a vedou ke vzniku nebezpečných volných radikálů.
Dále jsou z pohledu stravy také náchylní lidé, kteří konzumují málo nasycených tuků (právě na úkor PUFA a trans tuků) a málo cholesterolu – to vše navíc v celkově nevhodném kontextu stravy a toho, z jakých zdrojů potravin živiny přijímají.
Velmi zajímavé (nikoli však překvapivé vzhledem k právě uvedeným informacím) je, že se mnoho lidí, kteří výrazně zredukovali až úplně vyřadili veškeré PUFA, shoduje v dramatickém zlepšení jejich tolerance slunečního záření a že se zřídkakdy na slunci spálí nebo mají ze slunce vyrážku. Jakékoli PUFA, z jakýchkoli zdrojů a v jakékoli podobě jsou vysoce náchylné na světlo, teplo a oxidaci…a to je jeden z jejich nejzávažnějších problémů.

Melanom, zhoubná forma rakoviny kůže, bývá spojován s nedostatkem vitamínu D.
Co je však doporučováno? Natírat se opalovacími krémy v domnění, že tím předejdeme rakovině kůže, čímž se právě vystavují jejímu riziku! Jediný, kdo má užitek z opalovacích (a mnoha dalších běžných kosmetických) přípravků jsou jejich výrobci a prodejci. Kromě toho, že opalovací krémy pozastavují tvorbu vitamínu D v kůži, tak jejich základem jsou mnohdy (žluklé) PUFA a látky, které mají prokazatelně toxické, karcinogenní účinky a ještě působí jako hormonální disruptory (narušují hormonální rovnováhu) a pro mnohé jsou i alergenní. Tato problematika je tedy konvenčními lékaři a dermatology mnohdy bohužel značně nepochopená…(a o stravě potom v této souvislosti nepadne samozřejmě ani zmínka).

Další význam slunce a přírody

Slunce je dobré nejen pro vitamín D, ale také pro sladění se s našimi přirozenými cirkadiánními rytmy, pro kvalitní spánek, správnou tvorbu některých hormonů…i pro čistě lepší pocit a zahřátí těla i mysli 🙂
Více z tohoto pohledu k cirkadiánním rytmům a spánku najdete ve veledůležitém článku Cirkadiánní rytmy: spánek, melatonin a naše zdraví. Informace k benefitům slunečního záření jsou potom shrnuté ve FB příspěvku Slunce a zdraví.

Do přírody však pravidelně, ideálně denně (aspoň na chvíli!) choďte, ať už slunce svítí či nesvítí. Vědomě si na to vyšetřete čas, bez výmluv, i když možná k přírodě takový vztah necítíte a nechce se vám. Pobyt na čerstvém vzduchu, v lese, na louce, parku, kdekoli venku (tedy ne ale pod komínem spalovny), kontakt se zemí a půdou má na náš zdravotní stav větší poziviní vliv, než si možná uvědomujeme. (O přírodě jsme se z tohoto úhlu pohledu bavili také ve FB příspěvku Příroda! Ať už slunce svítí nebo ne.)

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*