Život s vysokou inteligencí – jste nenormální, hloupí nebo nadaní?

Tip na netypickou knihu…a tak trochu jiný pohled na celou naši osobu a život

Dnešní článek je netypický v tom, že je spíše takovou recenzí na knihu (a ještě netypickou!), která mě v poslední době zaujala (kromě asi milionu dalších děl v průběhu mého života 🙂 ). V závěru textu však budete samozřejmě jako vždy obohaceni i o moji vlastní terapeutickou tvorbu…

Připadali jste si nebo připadáte třeba už od dětství „jiní“ až v mnoha ohledech „nenormální“?
Zatímco ostatní kolem vás byli ti normální (protože to byla většina, s kterou jste se potkali)?
Činilo vás to nešťastnými, chtěli jste se přizpůsobit, zapadnout, ale cítili jste, že to prostě není „ono“, že vám zapadnout nejde – že vás mnozí nechápou a vy zase nechápete jejich pohled, ať už se to týkalo nějaké situace, chování, porozumění nebo vnímání světa obecně?
Dostali jste se kvůli tomu do nepříjemných konfliktů s okolím i se sebou samými?
Nebo to dokonce mělo na váš život v horším případě dramatické dopady a zásadní vliv (ve vztazích, rodině, škole, práco, zdraví…)?

Určité unikátnější a vytříbenější vlastnosti než má průměrná populace popisuje Monika Stehlíková v knize Život s vysokou inteligencí (Grada, 2016) u tzv. nadaných jedinců, tj. lidí s nadprůměrnou inteligencí (pozor, nepatří sem pouze IQ tak, jak je obecně vnímáno a meřeno Mensou – to je jen matematicko-analytická část inteligence, jsou však i další hlediska…).

Mezi tyto vlastnosti patří např. divergentní myšlení (velmi rychlé zpracování podnětů, vznik mnoha myšlenek najednou – rozvětvené myšlení těžké na jeho usměrnění, vytváření asociací, vnímání věcí v jejich komplexitě), vnímavost mnoha podnětů najednou, vyšší emoční reaktivita a citlivost, hyperstezie – zvýšená citlivost na smyslové podněty, vysoká empatie (vůči lidem, zvířatům, světu), hyperstimulace (reaktivnost na podněty) – intelektuální (lačnost po vědění, zvídavost, rychlé učení se, vytrvalost, dobrá paměť) a psychomotorická (tendence po neustálé činnosti, pohybu, hyperaktivita), velká představivost, smysl pro spravedlnost, křehké sebevědomí – neustále pochybování, perfekcionismus, idealismus (hledání ideálního a absolutního)…

V knize je uvedeno také vysvětlení geniality v jejím pravém slova smyslu a její pravá definice. Vetšinou tento termín lidé chápou a vnímají trochu pokrouceně.

O lidech s vysokou inteligencí, nadaných a géniech se příliš (skoro vůbec) v našem prostředí nehovoří a nevěnuje se jim pozornost – lépe je na tom situace například ve Francii nebo USA. Na rozdíl od lidí na druhém konci spektra, tedy těch s inteligencí podprůměrnou, s mentálním nebo i viditelným fyzickým postižením…

Přitom i nadaní mají svým způsobem postižení, nelehký život z podstaty komplexnosti svého uvažování v průměrném světě, který je diskriminuje a neví, jak se k nim chovat, nerozumí jim a oni nerozumí jemu. Děti, pokud s nimi není náležitě nakládáno, což u nás moc nebývá, tím už od malička v klasickém školství a systému jako takovém (ve všech oblastech) mohou trpět. Mnohdy se také setkávají se šikanou, posměšky, zastrašováním. Díky složitějšímu a jinému vnímání světa a mnohdy mimořádným schopnostem pak mnohým systém diagnostikuje některou z „duševních“ poruch (ač to není vůbec na místě), aby je prostě někam zaškatulkoval a „uchopil“, což má často tragické důsledky v jejich životě…není to však neobvyklá praktika. Doplácí potom na to tedy nejen děti, ale i mladiství a dospělí.

Autorka potom také rozebírá, co vše se může přihodit, pokud nadaný jedinec neustojí svoje vlastnosti a schopnosti. Obzvlášť v pubertě s tím umí málokdo zacházet a vytváří si tedy potom určité obranné mechanismy nebo u něj dochází k negativnímu psychickému rozpoložení.
Patří sem například kognitivní obranna (snaha rozumem potlačit veškeré svoje emoce a zvýšenou citlivost, paradoxně potom tedy působí chladně a nabubřele), intelektuální inhibice (odmítání vlastní inteligence a stylizace před okolím do „hloupějšího“), falešné já (nevybočovat, přizpůsobit se, být konformní vůči přáním druhým), poruchy sebevědomí a deprese, pasivita, závislost na pohledu druhých, úzkostné poruchy a školní fobie, sebepoškozování až pokus o sebevraždu na základě negativních signálů z okolí na svoji osobu…

Paradoxně však většina lidí vnímá vysokou inteligenci a nadání jakožto termín označující nějakou výsadu, výhodu a automatickou vstupenku ke štěstí, spokojenosti a úspěchu.

Podstatou je, že nadaným se člověk nestává, ale rodí – funguje mu odlišně mozek; princip toho autorka v knize taktéž vysvětluje a dokládá vědeckými studiemi z oblasti (nejen) neurovědy, které se tématem zabývaly.

Stehlíková, Monika. Život s vysokou inteligencí. Praha: Grada, 2016.

To a mnoho dalších zajímavých poznatků, informací a tipů se dozvíte v knize. Pokud to na vás sedí a identifikujete se s tím, může být pro vás čtení vlastně úlevou. Nejste na světě sami, nejste nenormální a i se svým nadáním se můžete (snad, je naděje) ve světě porovnat ku svému prospívání.
Věřím, že mnozí z vás se v tomto textu najdete, a proto mi přišlo užitečné s vámi tento zase jiný pohled na psychiku, ale v podstatě na celou naši osobu, život a celkové zdraví sdílet.

V druhé polovině knihy autorka doporučuje, jak z toho ven a jak se sžít se světem pro svoji spokojenost a štěstí a neprožít ho v utrpení díky svému nadání, které se může projevovat v mnoha oblastech našeho konání a ve schopnostech/vlastnostech.

Fyzično i psychično – neoddělitelné složky vzájemně se podmiňující

Ještě na závěr chci připomenout něco, co platí pro každého z nás a objevuje se napříč mými články. Nestačí pouze pracovat na svém psychickém zdraví, emoční rovnováze a spokojenosti pouze z čistě psychického pohledu a uchopit pouze takto naše myšlení, tzn. v rámci různých seberozvojových technik, terapií, meditací, jiných metod, s kterými souzníte nebo v rámci inspirace z knih na tato témata.

Důležité je také podchytit ony „hrubší“ fyzické faktory/stresory (jako je strava, kvalitní spánek, respektive srovnání cirkadiánních rytmů, optimální pohybová aktivita, toxické látky z vnějšího prostředí – vč. běžné kosmetiky a čistících přípravků atd.) za cílem mít zdravé trávení (s důrazem na střevní zdraví), efektivní metabolismus, hormonální rovnováhu. Protože, jak již znáte z mých ostatních článků: biochemické procesy, spojení na ose střevo-mozek (zdravé střevo = funkční mozek, nervová soustava), hormonální rovnováha (zde především v podobě hormonů serotoninu, dopaminu a stresových hormonů), efektivní metabolismus v podobě zdravě fungující štítné žlázy a správné produkce jejích hormonů, tvorba hormonu melatoninu (z jehož samotné povahy se potom odvíjí mnoho dalších nezbytných procesů v těle, včetně m.j. serotoninu a dopaminu; proces související mimo jiné právě se srovnáním cirkadiánních rytmů a snahou, aby nebyly narušovány činiteli, které nás bohužel v naší společnosti běžně ovlivňují, ale dají se korigovat) – to vše je SKUTEČNÉ a naše psychika je tím přímo podmíněná.

Mnoho (nebo většina?) tzv. „čistě duševních“ poruch není až tolik psychických…ale odvíjí se velmi od „fyzična“.
A to ovlivníte v prvním kroce nejlépe na základě odstranění fyzických stresorů funkčními postupy a podchycením skutečných příčin. Ty jsou však bohužel v našem klasickém, konvenčním zdravotnictví (včetně psychiatrie) mnohdy nešťastně pochopené, nebo spíše nepochopené, a nadále řešeny taktéž nešťastně nefunkční léčbou pro nabití zdraví nebo zlepšení stavu s ohledem na celkové zdraví a dlouhodobé prospívání.
I proto se v mých textech můžete často setkat se slovním spojením „tzv. psychické obtíže“ s důrazem na slovo „psychické“ nebo „duševní“ v úvozovkách.

Pro srovnání biochemie terapie a duchovní techniky nemusí stačit. Stejně jako léky na spaní, úzkost a antidepresiva nejsou spásou a zdravým, udržitelným řešením. Mají mnoho vedlejších negativních účinků a spouštějí nežádoucí procesy, které paradoxně potom nezřídkakdy pohlubují ještě více už špatný psychický stav…a vzniká bludný kruh, který potom může být velmi náročné rozetnout. Z mého pohledu mohou být užitečné pouze v případě, když už slouží jako vaše poslední, ale opravdu poslední stopka před sebevraždou, do které máte již nakročeno a myšlenkám na ní již skutečně nemůžete nadále vzdorovat (z mého pohledu ale i zde má mnoho lidí velké rezervy…).
Spásou není ani strava ve stylu – „jezte všechno, hlavně no stress a pohoda“, která bývá (nejen) u psychických potíží hojně propagovaná, protože „hlavně si nevytvářet ještě další stres“. Stresory ale máme nejen psychické, ale i fyzické – a vzájemně se ovlivňují (Např. s leaky gut a velmi narušeným střevním zdravím, které zapříčinilo nevhodné stravování, vám zcela zákonitě ani mozek pravděpodobně nebude fungovat úplně tak dobře, ať se snažíte naladit na pohodu, co to dá…).

Proto je potřeba zaměřit se na svoje zdraví z obou úhlů pohledu, protože společně tvoří jediný. Stejně tak jako nemusí stačit skutečně prospěšná strava a odstranění dalších fyzických stresorů (mnoho lidí si však pod „zdravou stravou a životním stylem“ představuje leccos), tak nemusí stačit ani pouhá snaha o pohroužení se do své mysli.

Říká se: „Veselá mysl = půl zdraví“. Já to doplňuji o „Zdravé střevo = půl zdraví“. A když sečteme oboje = ultimátní zdraví. (Hlásím se k originálnímu autorství tohoto výroku, prosím uvádějte přesnou citaci 😀 )

Více se na toto téma dočtete v článku Stres a jeho vliv na zdraví, Strava podporující zdravý metabolismus a v mých dalších článcích zaměřených na trávení (např. Žaludeční kyselina a enzymy: klíč nejen ke zdravému trávení) nebo stravu (např. Jak škodí lepek).

Share

1 komentář u “Život s vysokou inteligencí – jste nenormální, hloupí nebo nadaní?

  1. Ač tato problematika na veřejnosti, v knihách a českých médiích příliš probíraná není, zde je jedna z výjimek. Doplňuji ještě jiný zdroj, např. rozhovor s americkým neuropsychologem, který výše uvedenou situaci, specifické vlastnosti, schopnosti, vnímání světa a jak s tím nakládat, potvrzuje. Mluví konkrétně o dětech, ale i dospělí byli kdysi dětmi…
    https://www.rodicevitani.cz/premyslive-deti/nadane-deti-potrebuji-vychovu-stejne-jako-ostatni-a-neni-to-s-nimi-nekdy-jednoduche-rika-americky-neuropsycholog/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*