Žaludeční kyselina a enzymy: klíč nejen ke zdravému trávení

Aktualizováno 19. 6. 2020

…přehledně o procesu trávení a důležitosti (velmi často nedostatečné) produkce žaludeční kyseliny a trávicích enzymů – pro všechny!


Co se v článku mimo jiné dozvíte:
* Žaludeční kyselina – co je zač
* HCl, trávicí enzymy, žluč – proč chceme dostatek
* Důsledky nedostatečné produkce HCl: střevo, slinivka a vstřebávání
* Důsledky nedostatečné produkce HCl: žaludek
* Žaludeční reflux a „léky“ na překyselení: nešťastně uchopená problematika
* Symptomy
* Příčiny nedostatku HCl
* Řešení
* Kam dál pro informace


Článek pomůže snadněji porozumět podstatě nejen specifických trávicích obtíží (IBS, IBD, leaky gut, SIBO, potravinové intolerance/alergie) a jejich příčinám, ale i zdraví gastrointestinálního traktu (GIT) obecně, od jehož kondice se mnoho dalších komplikací zákonitě odvíjí. Shrneme si úlohu důležitých faktorů a základních podmínek nezbytných pro správné trávení nejen pro “začátečníky”, ale i “pokročilé”. Někdy totiž přes úzkoprofilové zavrtání se do specifické problematiky (jako je zdraví GIT) tzv. „zespoda“ zapomeneme na základní fakta a pohled více „zvrchu“. A od toho by každé funkční řešení obtíží, o kterém si také povíme, mělo začínat.

Travici soustava

Žaludeční kyselina

Základní podmínkou pro správné natrávení všech složek potravy je kyselina chlorovodíková (též solná, HCl), produkovaná žaludeční stěnou. Lidé s GIT problémy (jako je IBS a všechny jeho projevy jako nadýmání, zácpy/průjmy atd., disbióza, SIBO, candida, IBD – Crohn a ulcerózní kolitida, syndrom leaky gut apod.), které mohou ústit i v další komplikace na první pohled s trávením nesouvisející (další systémová onemocnění, autoimunitní nemoci, psychické poruchy atd. ), mají téměř vždy nízkou tvorbu žaludeční kyseliny. Trpí tzv. hypochlorhydrií. Pro mnohé je možná také překvapivá informace, že se tak děje i u lidí, kteří mají žaludeční reflux/pálení žáhy a paradoxně (a naprosto nevhodně) na to berou léky na snížení žaludeční kyseliny – k tomu ale více později v článku.
Proč tomu tak je a proč je dostatek HCl naprosto zásadní?

HCl, trávicí enzymy a žluč – proč chceme dostatek

Trávení začíná již v ústech žvýkáním a prosliněním potravy, ale trávení zejména proteinů (bílkovin) začíná v žaludku. HCl aktivuje enzym pepsin, který má za úkol rozložit komplexní proteiny z potravy na peptidy a aminokyseliny. K tomu však potřebuje velmi kyselé prostředí – pokud se tedy netvoří dostatek kyseliny, pepsin nemůže plnit svoji funkci. Uvádí se, že pH v žaludku pro optimální trávení bílkovin se pohybuje mezi 1,5 – 2,2.

Díky nedostatku HCl v žaludku je tedy celý trávicí proces ihned od začátku narušený. Střevní stěna a pankreatické enzymy, které zodpovídají za další kroky v trávení, potřebují přijmout proteiny již správně naštěpené, jinak nemohou plnit svoje další funkce.

Vysoká kyselost v žaludku řídí činnost slinivky, která reaguje na přicházející stravu putující ze žaludku do dvanáctníku. Za optimální situace má toto jídlo kyselé pH okolo 2, čímž stimuluje produkci velmi důležitých hormonů ve dvanáctníku – sekretinu a cholecystokininu. Sekretin dává vědět střevům, že potrava přichází, stimuluje tvorbu žluči a především stimuluje slinivku k tvorbě zásadité látky, která neutralizuje kyseliny v jídle (dvanáctník a střevo mají totiž zásaditější prostředí). Díky tomu mohou pankreatické enzymy správně strávit proteiny, tuky i sacharidy. Cholecystokinin potom zodpovídá za to, aby slinivka vůbec začala produkovat trávicí enzymy a navíc dává signál žlučníku, aby vypustil žluč do dvanáctníku (pro trávení tuků) – což není možné při nízké hladině žaludeční kyseliny.

Žaludeční kyselina podněcuje svěrač mezi žaludkem a jícnem (gastroesofageální svěrač), aby se uzavíral a kyselina spolu s potravou nepronikala zpět do jícnu, kde by ho mohla poleptat (tzn. reflux, GERD, pálení žáhy – viz níže v článku). Aktivuje také svěrač mezi žaludkem a dvanáctníkem (pylorický), aby se otevřel a potrava putovala dále do tekného střeva.

Důsledky nedostatečné produkce HCl: střevo, slinivka a vstřebávání
propustné střevo

Propustné střevo: dobře nestrávená potrava, patogeny a toxiny pronikají do krve skrze otevřené spoje ve střevě; vzniká zánět – potravinové intolerance – (imunitní) systémová onemocnění (vč. psychických a civilizačních chorob)

Právě k tomu ale, bohužel, u mnoha lidí běžně dochází a jedná se o nepovšimnutý a lékaři konvenčního systému (včetně gastroenterologů) podceňovaný nebo chybně řešený problém, z kterého ústí nemálo trávicích a z toho plynoucích nemocí.
Nedostatek HCl v žaludku způsobuje nedostatečné trávení a především vstřebávání i na úrovni střeva, protože souvisí taktéž s tvorbou žluči a trávicích enzymů, jak jsme si již popsali výše.
Představuje to také v první řadě zátěž pro slinivku, která musí produkovat o to více enzymů, aby došlo k efektivnímu rozložení nedostatečně naštěpených bílkovin. Pokud to trvá dlouhodobě, slinivka se vyčerpá a není schopná produkovat dostatek enzymů.

Dobře nestrávená potrava, nežádoucí látky, patogeny a toxické látky potom tedy pronikají do tenkého střeva a může snadno  docházet k narušení stěny tenkého střeva  a rozvoji „leaky gut” (syndromu propustného střeva). Skrze otevřené spoje ve střevě se potom nežádoucí látky dostanou do krevního oběhu a způsobují tak alergie a potravinové intolerance, autoimunitní reakce a řadu tzv. „klasických“ civilizačních chorob a také psychických/neurologických obtíží (od depresí, úzkostí přes ADHD až třeba po poruchy příjmu potravy).
Platí to i obráceně – tento proces špatně strávených živin, nevhodných nebo toxických látek (které by v naší stravě a životním stylu neměly tedy být) může být příčinou vzniku leaky gut, pokud ještě není přítomno.

V souvislosti s HCl ale tedy můžeme shrnout, že její nedostatek může způsobit výše uvedený mechanismus a být tedy tak jednou z příčin leaky gut. Další příčiny propustné střevní bariéry a více informací o této velmi důležité, často se vyskytující, avšak podceňované problematice naleznete v samostatném odstavci v článku Jak škodí lepek?.

Jak vidíte, vše se vším souvisí a logicky od sebe odvíjí – zřídkakdy se nějaký problém v těle objevuje izolovaně, pouze sám o sobě…

Z pohledu jednotlivých makroživin:
Proteiny jako je kasein (zejména typ A1 z pasterizovaného mléka a mléčných výrobků velkochovných plemen krav) a lepek (z obilovin) se obzvlášť u lidí s nedostatkem HCl rozloží na látky podobné opiátům – gluteomorfin a kasomorfin – které se vážou na opioidní receptory v mozku, brání jeho normální funkci a jsou příčinou mnohých tzv. psychických poruch a neurologických obtíží (deprese, úzkosti, schizofrenie, autismus, ADHD a ADD, ale třeba i poruchy příjmu potravy).
Tento proces a problematika v podobě lepku a kaseinu A1 (obzvlášť z nevhodných, velkochovných mléčných výrobků) se však netýká pouze těch, kteří mají HCl nedostatek. Velmi doporučuji k přečtení článek Jak škodí lepek? a jeden ze svých FB příspěvků „Mléko a mléčné výrobky: ano/ne?“ (navede vás, kam pro více informací k nim). Lepek i kasein typu A1 se řadí také mezi jednu z příčin leaky gut.
I další proteiny, pokud nejsou řádně natráveny již v žaludku díky nedostatku HCl, však takto dále pronikají do trávicího traktu a působí abnormální reakce imunitního systému (autoimunita), obzvlášť pokud skrze leaky gut pronikají do krve. Jak navíc již bylo zmíněno, představuje to také práci pro slinivku navíc, musí produkovat více trávicích enzymů, postupně se vyčerpává.

Nedostatečně strávené sacharidy potom umožňují rozvoj bakteriální nerovnováhy v tenkém i tlustém střevě (SIBO/disbióza; s tím může souviset také citlivost na FODMAP sacharidy) a nárůst patogenních organismů jako jsou kvasinky, protože pro ně představují zdroj potravy navíc.

Žlučník není stimulován, aby uvolnil žluč a tudíž ani tuky se správně nevstřebávají (což se může projevit řídší stolicí a nestrávenými zbytky potravy v ní).

Při nedostatku HCl může dojít také k malabsorbci aminokyselin (protože bílkoviny nejsou řádně metabolizovány) a nezbytných mikroživin (vitamínů, minerálů). Žaludeční kyselina navíc také pomáhá aktivovat vnitřní faktor, což je druh glykoproteinu tvořící se v žaludku, který je nezbytný pro vstřebání vitamínu B12 dále ve střevě.

Důsledky nedostatečné produkce HCl: žaludek

Žaludeční kyselina je ale také klíčovou součástí imunitního systému a představuje účinnou bariéru pro mikroby a patogeny, které běžně přijímáme také s potravou. Při nedostatku HCl se mohou přemnožit a působit problémy dokonce i v samotném žaludku (který je jinak nejvíce sterilní částí GIT). Jedná se např. o helicobactera a campylobaktera pylori, candidu, salmonelu, e. coli, streptokoky. Tyto patogeny se mohou usadit nejen v žaludku, ale také posléze uchytit ve střevech nebo kdekoli v systému.
Trávení sacharidů začíná již slinami v ústech (důležité je tedy jíst v klidu, důkladně žvýkat a potravu proslinit do hladka!), v žaludku se potom tento proces zastavuje a sacharidy musí čekat, než se dostanou do dvanáctníku, aby byly úplně strávené. Při nízké hladině HCl však začínají kvasit takto čekající v žaludku díky přítomným patogenům a produkují různé toxiny a plyny.
Následně může také snadno dojít k bakteriální nerovnováze a nárůstu nežádoucích patogenů ve střevech, jak bylo zmíněno výše.

Žaludeční reflux a „léky“ na překyselení: nešťastně uchopená problematika

Častou příčinou žaludečního refluxu je právě nedostatek kyseliny HCl, nikoli její přebytek. Přičina v podobě nadbytku je však hojně rozšířena jak mezi veřejností, tak i mezi mnohými lékaři. Symptomy nedostatku jsou, paradoxně, podobné nadbytku. Zvýšené množství bakterií a patogenů v tenkém střevě díky nedostatku HCl  způsobuje produkci plynů, které mohou stoupat vzhůru trávicím traktem.
To samé způsobí i kvašení žaludečního obsahu, kdy se plyn uvolní do jícnu, sliznice se poleptá a bolí. Ruku v ruce s pomalejším trávením zvětšený objem ve střevě tlačí na žaludek a  dále na svěrač mezi žaludkem a jícnem. Tento gastroesofageální svěrač má za úkol pustit potravu do žaludku, ale také udržet kyselinu a natrávené jídlo, aby se nevracely do jícnu. Navíc, jak jsme si zmínili v úvodu, k tomu, aby se správně uzavíral ho podněcuje právě dostatek HCl!
Také potrava dlouho ležící v žaludku správně nenatrávená  se může vracet do jícnu, protože se jí neotevře pylorický svěrač mezi žaludkem a dvanáctníkem (nízká HCl=není signál pro otevření), aby sestoupila dolů do tenkého střeva – jde tedy zpět nahoru a opět leptá jícen, vzniká reflux, pálení žáhy, GERD.
Příčinou refluxu tohoto typu může být také
nadváha, kdy tuk v břiše tlačí na žaludek a logicky se tento mechanismus dá aplikovat i na těhotenství.

Lékaři konvenčí medicíny to obyčejně řeší tak, že předepisují jako lentilky „léky“ (tzv. PPIs – proton pump inhibitors, H2 blokátory a antacida), které kyselinu snižují (často je zapotřebí pravý opak!). Jednoduše jako s každou zdravotní obtíží: „Máte překyselení, spadlo na vás z čistého nebe, prostě to tak je, vlastně za to nemůžete, nic se s tím dělat nedá, ale tady vám dám prášek, co to léčí!“ Pacient se zaraduje, jak je to vlastně jednoduché a jak mu pan doktor předepsal ten pravý lék. Nejenomže klasické syntetické léky neléčí, neřeší příčinu a je to dlouhodobě neúčinné řešení, ale mají navíc neblahé následky, které paradoxně obtíž prohloubí nebo podnítí velmi často rozvoj obtíží dalších, které se na to potom logicky v řetězci příčina-následek nabalují! Je s podivem, že si stále mnoho lidí bohužel představuje, že se jedná o jakousi „léčivou“ blahodárnou látku, po které jejich tělo zajásá, a nebo že se nechají natolik zlákat představou pohodlného, instatního, krátkodobého řešení. Není to jinak ani s klasickými přípravky na překyselení/reflux.
Některé přípravky se dají také volně koupit v lékárně a běží na ně reklamy typu „Pálení žáhy? Dejte si s klidem do nosu cokoli, kdykoli a jakkoli, spolkněte piluli a jste v pohodě.“

PPIs a H2 blokátory skutečně dočasně uleví, sníží kyselost, tedy i pálení. Dlouhodobě ale neřeší příčinu a co víc, narušují trávení, vstřebávání (tím, jak trvale snižují kyselost) a střevní mikrobiom, zadělávají na následné závažnější komplikace (potlačení imunity, autoimunitní reakce, narušení hormonální rovnováhy, psychické obtíže, údajně zvyšují i kardiovaskulární úmrtnost). Nelze je ovšem vysadit po dlouhodobém užívání ihned, ale dávky postupně snižovat a začít s úpravou stravy do její vhodné podoby, úpravou životního stylu a najít skutečnou příčinu (viz níže) a tu funkčně řešit: tedy podchycením fyzických i psychických stresorů (kam ostatně strava a další aspekty životního stylu patří).

Symptomy

Prvotními, zjevnými projevy nedostatečné produkce žaludeční kyseliny může být:
nadýmání, plyny a říhání (často brzy po jídle), výše popsaný žaludeční reflux/GERD, tlak a křeče v žaludku nebo jeho nafouknutí (často do hodiny po jídle), častá žaludeční nevolnost, dlouhodobě zapáchající dech (bakteriální fermentace v žaludku), zapáchající tělesný odér (čím více mikrobů narůstajících v celém těle, tím více produkují toxinů), viditelně nestrávené kousky potravy ve stolici, dlouhodobě průjmy nebo zácpy, únava po jídle (trávicí proces stojí o to více energie), rychlý pocit plnosti po jídle, ale přesto stále hlad (potrava zůstává v žaludku, ale pocit hladu z nedostatečného vtřebávání živin), chronická anémie (i přes dostatek dobře využitelných zdrojů železa v potravě), slabé/křehké nehty a vlasy (nedostatečné vstřebávání vitamínů, minerálů, bílkovin) a také například averze k masu a jídlům bohatším na živočišné bílkoviny (speciálně  maso, vyžaduje totiž více HCl; platí to ale i obráceně: absence živočišných bílkovin ve stravě nemusí dostatečně stimulovat tvorbu HCl, proto se vegani a vegetariání často potýkají s jejím nedostatkem).
* Některé z uvedených symptomů však mohou mít pochopitelně i příčinu jinde než „pouze“ přímo v nedostatku HCl.

Příčiny nedostatku HCl

Mezi příčiny patří:
* dlouhodobě nevhodná strava (kontext celé stravy – tzn. nevhodné zdroje sacharidů, tuků a bílkovin a/nebo jejich nevhodné množství; vyzdvihnout zde můžeme především vysoce průmyslově zpracované potraviny a junk-food, nedostatek přirozených potravin z kvalitních zdrojů, PUFA tuky, lepek a kasein A1, alkohol, nevhodná úprava jídla atd., ale třeba i veganská a vegetariánská strava, protože dlouhodobá absence živočišných bílkovin nemusí dostatečně stimulovat tvorbu HCl; dále někdy i pro mnohé možná překvapivě tzv. paradox „zdravé“ stravy, tedy ve skutečnosti pouze domněle zdravé stravy – více o tom např. ve FB příspěvku nebo v mých článcích o stravě),
* klasické syntetické léky (na bolest/nesteroidní protizánětlivé léky, antibiotika, léky na překyselení/reflux, na spaní, na tlak, statiny, antidepresiva, antikoncepce; léky na překyselení/reflux problém potom ještě dlouhodobě zhoršují, jak již bylo zmíněno),
* již rozvinuté GIT problémy (s prvotní příčinou jinou než je nedostatek HCl) nadále podlamující trávení nebo také již přítomné * patogeny,
* toxické látky z vnějšího prostředí (vč. některé klasické „chemické“ kosmetiky a domácích čističů),
* chronický emoční stres (snižuje produkci žaludeční kyseliny a „vypíná“ pro zdravé trávení nezbytný parasympatický, klidový nervový systém – bloudivý nerv; narušuje tak celé trávení).

Příčina nad příčinami
Po letech věnování se problematice GIT a obecně problematice zdraví z funkčního pohledu však vidím jednu konkrétní “vyšší” příčinu, která stojí nad mnohými z těchto „nižších“ příčin – ty se potom od ní odvíjejí a hlavně se na ní nabalují další související negativní mechanismy/problémy.
Mám na mysli utlumený/neefektivní metabolismus. Proces jsem popsala také v 1. dílu článku o SIBO (pro více informací čtěte tam), což je logické, protože SIBO mnohdy vzniká jako důsledek nedostatku žaludeční kyseliny a /nebo trávicích enzymů. Nadto neefektivní metabolismus a mechanismus stresu je příčinou v postatě veškerých obtíží a onemocnění, nejen těch trávicích.

Pokud je tělo pod náloží stresorů fyzických a/nebo psychických, dochází zpravidla k utlumení štítné žlázy (nedostatečné konverzi T4 na aktivní T3), protože organismus produkuje chronicky zvýšené množství stresových hormonů a investuje do toho veškeré své síly ( = není prostor na produkci dalších hormonů a jiné procesy). Metabolismus se přepíná následně do úsporného režimu, vypínají se “přebytečné” funkce (na které není prostor) a tělo se soustředí na stav přežití „fight or flight“ – boj nebo útěk, který nás chránil od pravěku a mobilizoval skrze stresové hormony buď k boji nebo útěku před nepřítelem. Dominantním se stává sympatický nervový systém.
Z tohoto pohledu jsou potom “přebytečnými” (utlumenými) funkcemi mimo jiných právě trávicí procesy, snadno dochází k nedostatečné produkci žaludeční kyseliny a trávicích enzymů a vznikají jakékoli disfunkce na úrovni GIT. Po většinu času bychom totiž měli být spíše v režimu „rest and digest“, parasympatickém nervovém systému, kdy je správně aktivován také bloudivý nerv („vagus nerve“). Ten se větví z mozku do různých částí těla, má zodpovědnost za řízení mnoha funkcí v těle včetně trávení: od stimulace orgánů k sekreci trávicích enzymů a žluči až po peristaltiku a motilitu.

Jak k neoptimálnímu metabolismu dochází? Některé z příčin jsme si již zmínily a obecně se dají shrnout do kategorie „působení fyzických a psychických stresorů„. Přítomnost těchto stresorů potom neoptimální stav nadále podrývá a vše se točí ve vzájemném kruhu. Odstraňování těchto stresorů je v podstatě hlavní náplň mé činnosti, projektu EliYoga a věnuji se tomu ve všech svých článcích 🙂 .

Řešení

Existuje několik přirozených řešení, jak podpořit dostatečnou tvorbu žaludeční kyseliny (a tedy i trávicích enzymů a žluči). Jedním je její suplementace v podobě užívání kapslí s látkou betain HCl při jídle podle specifického postupu, kdy je velmi důležité nastavit individuální optimální dávku a posléze ji po určité době podle výsledků a symptomů snižovat. Navíc tzv. „test betainu“ také může lépe odhalit, zda vůbec problém s nedostatkem kyseliny máme. Důležité je zvolit také kvalitní produkt bez balastních látek, protispékavých látek a pojidel; některým může pomoci, pokud obsahuje také enzym pepsin. Kontraindikací při užívání betainu mohou být ale žaludeční vředy  (opatrně v tomto případě), užívání klasických přípravků („léků“) na překyselení/reflux a také užívání některých nesteroidních protizánětlivých léků (NSAIDs; typické léky na bolest a srážení horečky).

Pomáhá také stimulace žaludečních šťáv pomocí užívání jablečného octa (kvalitního, nefiltrovaného) nebo šťávy z čerstvého citronu/limety do trochy vody před jídlem; množství je opět individuální.  Do octa, šťávy z limety/citrónu lze také společně s kořením/bylinkami a solí nakládat maso nebo je použít do jídel, také se tím usnadní trávení živočišných bílkovin a stimuluje kyselina. S trávením mohou pomoci také vývary z kostí/masa či zeleninový vývar s přidaným kvalitním (grass-fed nebo rybím) hydrolyzovaným kolagen proteinem – vývary mají také specificky hojivé účinky na střevo (leaky gut) a další skvělé zdravotní benefity. Žaludeční kyselinu, enzymy a žluč mohou také stimulovat určitá koření nebo bylinky pravdielně používaná do jídel nebo i některé přirozeně nahořklé potraviny. Tyto poslední zmiňované postupy je všK třeba použít v celkovém kontextu ozdravy trávení, tzn. samy o sobě vytržené z kontextu žaludeční kyselinu magicky nevyřeší.

Je možná a u většiny lidí si dovolím tvrdit i více než vhodná také suplementace trávicích enzymů (pozor, pouze kvalitního přípravku bez plnidel – nepřekvapivě v běžných lékárnách u nás neseženete). Takto užívané enzymy podpoří trávicí proces a doplní vlastní trávicí enzymy (kterých nezřídkakdy produkujeme nedostatek), pomohou rozložit, vstřebat a využít živiny z potravy, usnadní již třeba kompromitovanému střevu práci a pomohou ho tedy také hojit.

Velmi a to velmi důležité a velmi podceňované je důkladné rozžvýkání a tráveníproslinění jídla, které byste měli polykat ve formě kaše bez jakýchkoli kousků – trávení je započato již slinami v ústech; žaludek a střeva pak nejsou zatíženy nerozmělněnou potravou.
Problémy se zuby např. u starších lidí nebo po operaci nejsou výmluvou nebo omluvou pro to, cpát se jen tekutým nebo měkkým jídlem, avšak nevhodným, nevýživným a zdraví podrývajícím (rohlíky a sladké průmyslové pečivo, piškoty, zmrzliny z velkochovného mléka, sladké limonády, nekvalitní jogurty z velkochovného mléka a průmyslové pudinky nebo mnohými konvenčními lékaři hojně doporučovaný, avšak vysoce problematický, z nevhodných surovin, alergenní a střevo/metabolismus přímo devastující tekuté „výživy“ typu Nutridrink, Fresubin, Ensure atd.! – o těch více např. v článku SIBO 2. díl v odstavci „Léčebný protokol“ v části „elementární dieta“). Všechny vhodné zdroje živin lze uvařit opravdu doměkka, volit měkčí typy vhodných potravin a nebo dokonce rozmixovat pokud nejsou zuby, v ústech potom už jen proslinit.

Jezení chutného, pro nás vhodného jídla s chutí, vědomím, vděčností a především v klidu bez spěchu a bouřlivých emocí (jak negativních, tak pozitivních) – v parasympatickém režimu – je záležitostí, která nám také mnohdy uniká.

To nás vrací opět k celostnímu řešeníúpravě stravy a životního stylu; tedy podchycení fyzických i psychických stresorů, které narušují nejen trávicí procesy, ale celý metabolismus a zdraví. Výše zmíněné postupy (protokol s betainem HCl, enzymy, jablečný ocet, citrón, koření atd.) jsou sice vhodné a mnohdy nezbytné pro obnovu a podporu zdraví GIT, avšak samy o sobě nestačí. K problému a jakékoli nemoci je potřeba přistupovat komplexně a odstranit/zmírnit veškeré překážky, které tělu klademe pro jeho uzdravení a které byly samotnou příčinou problému. A to ať už ze strany fyzických stresorů, tak psychických/emočních stresorů (mnohdy mnohem hlubších než zmíněný momentální stres u jídla).

Kam dál pro informace:
Některé ze způsobů, jak nabýt klidu co se týče psychického stresu, navrhuji např. v článku Stres a jeho vliv na zdraví. Tomu, jak podchytit stresory fyzické, se věnuji napříč svými dalšími články (nejen) o stravě. Doporučený seznam článků naleznete zde na webech na stránce Colourful&Caring Cooking.
Doplňují je také příspěvky na FB přehledně seřazené ve fotoalbu Colourful&Caring Cooking (skutečně vhodná výživa)
a ve fotoalbu Zdraví a životní styl (také mimo výživu).

Share

4 komentáře u “Žaludeční kyselina a enzymy: klíč nejen ke zdravému trávení

  1. Ve vašem článku jsou určité nesrovnalosti, příčinou nedostatku HCl je jistě nevhodný životní styl (fastfood, alkohol atd), ovšem ohledně stresu se mýlíte – je to přesně naopak. Nejčastější příčinou žaludečních a duodenálních vředů je právě stres (pokud nepočítáme ty hlupáky, co se dopují nesteroidními antirevmatiky (ibuprofen atd). A stres spouští obranné reakce (nervus vagus) a zároveň dochází k nadprodukci kortizolu. Kortizol a všechny ostatní glukokortikoidy podporují zvýšenou produkci HCl a gastrinu – a mají samozřejmě vliv na CNS a další jevy v organismu. Léčba vředů je účinná opravdu snížením produkce HCl, a to se týká rovněž refluxu – nejprve je nutné snížit HCl a samozřejmě spolu s tím upravit stravu, nejvíce těchto chorob dnes opravdu způsobuje stres, a dokonce je mnohem lepší sníst smažený řízek s chutí a v poklidu, než pohankovou kaši s nechutí a ve spěchu. Vliv stravy není v tomto případě natolik markantní, jako právě vliv stresu. Neuvádějte tedy ostatní v omyl a snažte se pochopit základní biochemické procesy v těle, které mají úzkou vazbu na psychiku, která dnes nesmírně trpí debilním životním stylem. Mrkněte se na tyto dva odkazy, třeba budete moudřejší:

    http://www.edukafarm.cz/data/soubory//casopisy/BT%204-2018/17Chronicky%20stres%20GIT.pdf

    https://is.muni.cz/el/1411/podzim2015/BZFA031p/um/50535997/Glukokort_Bc.pdf

    • Dobrý den pane Kachňáku,

      příliš nerozumím Vašemu až příliš rozhořčenému a kritickému komentáři, protože s tím, co píšete, prakticky souhlasím. Článek jsem psala již před nějakou dobou, moje vědění se od té doby zase o kousek posunulo, chtěla jsem podat informace stručně a přehledně – nicméně i teď, když jsem článek znovu shlédla, bych v něm příliš mnoho neměnila, v podstatě nic.
      Stres mezi hlavními příčinami uvádím, takže to není v rozporu s Vaším komentářem. Stres jakožto spouštěcí mechanismus prakticky všech obtíží zmińuji i ve svých dalších článcích a kladu na něj důraz obzvlášť v poslední době ve svých aktuálnějších příspěvkách na FB. Neexistuje prakticky člověk, který by trpěl nějakými obtížemi (obzvlášť chronickými) a zároveň nezažíval stres (jelikož to ani biochemicky není možné, jak i Vy sám naznačujete) – a to ať z „vnějších“ vlivů, tak „vnitřních“. To je důležité zmínit – stres pro tělo není pouze ten „vnitřní“, tedy psychický-emocionální, jak ho většina lidí chápe, ale i „vnější“.
      Lidé samozřejmě velmi často podceňují stres, práci s myslí, s vlastními traumaty a křivdami objevujícími se již v dětství, s negativními mentálními vzorci/programy…Působí to na sebe ve zpětnovazebné smyčce – mysl-tělo, tělo-mysl. Klid a život ve vnitřním souladu, klidu, pokoji a jisté pokoře a vděčnosti alespoň za to, co člověk teď má, je často to, co mnoha lidem uniká a je překážkou k zotavení se z nemoci. Jakýkoli stres (z vnějších vlivů=strava, toxiny z prostředí atd., ale samozřejmě i vnitřních vlivů=psychika – tělo ho vnímá a vyhodnocuje stejně, na stejné úrovni, jako stav ohrožení!) působí na čistě biochemické úrovni, je mi více než zřejmě, že to není žádná ani tak „mystická“ záležitost – díky chronickému zvýšení kortizolu a adrenalinu dochází k útlumu metabolismu, snižené/zvýšené činnosti štítné žlázy, hormonální nerovnováze a následně trávicím problémům, narušení imunity, hubnutí/přibírání,civlizačním a autoimunitním nemocem…Což zase zpátky dává zabrat psychice i činnosti mozku (a to opět z čisté biochemické úrovně, ale i jednoduše toho, že s velkými fyzickými obtížemi je velmi těžké být vnitřně šťastný a spokojený, ať se snažíte sebevíc. Na čemž mají však opět podíl biochemimcké procesy – hormonální činnost, zánětlivé reakce apod.).

      Další poznámka – v článku mluvím o tom, že většina případů refluxu, „kyselosti“ a problémů s tím souvisejících je způsobena nedostatečnou produkcí HCl a GITem v neoptimální kondici a je velmi často tedy mylně diagnostikována konvenčními lékaři jako „překyselení“ s nutností HCl snižovat (pomocí klasických léku na překyselení, které problém ještě prohloubí a rozhodně! zdraví nepřispějí). Za tím si stojím.

      S Vaším příkladem se smaženým řízkem a pohankovou kaší z poloviny souhlasím. Souhlasím s tím, že se snaží poukázat na velkou roli stresu (emočního). Na druhou stranu tento příklad není příliš vhodný v této oblasti (i když hojně používaný…). Pro drogově závislého nebo alkoholika bude také velmi stresující si nešlehnout nebo se nenapít, nebudou jásat blahem, když si budou muset svoji zdraví škodlivou závislost/zvyk upřít. To samé, co se týče nevhodné stravy a obzvlášť pokud se již nějkaý problém/onemocnění vyskytuje. Plus je zde onen faktor, že dlouhodobě nevhodná strava je pro tělo taktéž stresorem, stres jako stres (viz výše), tělo příliš nerozlišuje, jestli ho z dlouhodobého hlediska ohrožují pro nás nevhodné potraviny, toxické prostředí, strach o střechu nad hlavou nebo z agresivního manžela – vše vyhodnocuje jako stav nebezpečí, vylučuje stresové hormony, startuje zánětlivé procesy. Ať už z vnějších nebo vnitřních stresorů se dostává do sympatického režimu „boj nebo útěk“. který už od pravěku dobře funguje krátkodobě jako mechanismus pro naše přežití, ale pokud je chronický, tak si s ním tělo neumí poradit a vzniká nemoc. To je Vám však patrně více než jasné, takže netřeba dále rozvádět.

      Taktéž jsem ještě neviděla člověka, který by si vyléčil reflux, GIT onemocnění, jakoukoli civilizačni či autoimunitní chorobu nebo i drobnější problém tím, že by pokračoval v doposud nevhodné stravě (ať už z pohledu nedostatečnosti makroživin i mikroživin, či stravě nezohledňující právě jeho současný problémový stav, metabolismus, trávení) a životním stylu a pouze by si užíval „v pohodě“ myšlenku, že si dále hoduje na nevhodné stravě (pokud měl být řízek příkladem nevhodné stravy) a nemusí jíst pohankovou kaši (což je zrovna nešťastný příklad, hned na to navážu níže) = nic ve své stravě/životním stylu nezměnit. Vliv stravy je základní biochemický proces v těle (jak mě paradoxně nabádáte, abych se o ně dovzdělala a pochopila je).

      Mimochodem, nepovedl se Vám příliš výběr konkrétních zástupců „zdravé“ stravy a „nezdravé“. Pohankovou kaši totiž nikomu nedoporučuji konzumovat obzvlášť extra často, na denní bázi, stejně jako další obiloviny bohaté na antinutrienty (kyselinu fytovou, oxaláty..), i když třeba bezlepkové. Upřednostnit radši brambory, batáty, maniok, hlízy, škrobnatou zeleninu a různé druhy bílé rýže jakožto přílohu a koncentrovaný zdroj sacharidů k jídlům, který má méně antinutrientů, je lépe stravitelný a pro-metabolický. Pokud pohanku, quinou a podobné celozrnné – byť bezlepkové obiloviny, obecně i dle VAšeho komentáře vnímané jako „zdravé“, tak jen občas, pokud nemáte výrazné akutní trávicí obtíže/onemocnění, dobře připravené (předem namočené a dobře uvařené) a hlavně stejně jako většinu jakýchkoli sacharidů nikdy ne samotné: vždy doplněné také kvalitním zdrojem bílkovin a kvalitním tukem – nejen kvůli komplexitě makroživin a hladině krevního cukru, ale také právě kvůli procesu trávení.
      Na řízku nemusí být vůbec nic špatného – obzvlášť pokud není vymáchaný v bílé pšenici (lepku) a nekvalitních průmyslových rostlinných olejích jako je slunečnicový a řepkový (raději tedy smažený na kvalitních a zároveň tepelně stabilních tucích jako je sádlo, kokosový olej nebo přepuštěné máslo/ghí). 🙂

      Děkuji za odkazy a nemusíte mít o mě obavy – moudřejší se stávám neustále 🙂

      Eliška

      • Dobrý deň, mňa by zaujímalo ako to teda s tou hcl pri cgronickom strese je. Ako bolo spomenuté na jednej strane kortizol a adrenalín podporujú tvorbu hcl a na strane druhej pri strese (boj-útek) sa vypínajú nedolezite funkcie organizmu v tom momente (pohlavne a i.) preto mi príde logické že počas boja alebo úteku predsa nepotrebujeme jest. Tak ako to je s tou hcl? Otázkou znie ci tekutina v žalúdku videnia pri gfs je skutočne hcl s ph 1-2, alebo sú to iné produkty a tak silno riedena hcl s vysokým ph už nefunkčného trávenia. Ja som laik nie lekár ale viem ze keby som mal mat veľa hcl tak jeho suplementovanim v podobe betain hcl by sa mi malo priťažiť na žalúdku a nie polepšiť pri traveni. Toľko z mojej strany. Ph metria je cestou odbornou k faktom ale vieme ako to je. Na strane druhej sa čudujem ze sa nedá pri gfs aspoň v ten moment otestovať ph nejakým spôsobom podobným lakmusovym papierom. Tu len laicky dedukujem ale s betainom mam skúsenosti a trávenie sa mi zlepšilo. Prajem pekný deň.

        • Dobrý den,
          článek je staršího data a mám v plánu ho brzy aktualizovat a o nějaké informace ještě doplnit – teď to samé dělám u článku o SIBO. Mechanismus stresu popisuji detailněji v článku Stres a jeho vliv na zdraví a v souvislosti přímo s trávením potom také v článku Strava podporující zdravý metabolismus a v článku Sacharidy.
          Ten mechanismus je takový, že v důsledku působení jak fyzických tak psychických stresorů se zpomaluje metabolická činnost – metabolismus je ten „nejvyšší pán“ řídící taktéž efektivní trávicí procesy. Většinou se to projevuje a odráží v neoptimální funkcí štítné žlázy, která je jakýmsi „generátorem energie“ a má naprosto zásadní úlohu v hormonální rovnováze. Pokud je tělo pod náloží stresorů fyzických a/nebo psychických, dochází k utlumení její funkce (nedostatečné konverzi T4 na aktivní T3), protože organismus produkuje chronicky zvýšené množství stresových hormonů (kortizol, adrenalin). Metabolismus se přepíná následně do úsporného režimu, vypínají se “přebytečné” funkce (na které není prostor) a tělo se soustředí na stav přežití boj-útěk.
          “Přebytečnými” (utlumenými) funkcemi jsou potom právě mimo jiných také trávicí procesy a vznikají ony GIT disfunkce – včetně snížené produkce žaludeční kyseliny, trávicích enzymů atd. Kortizol a adrenalin tedy z tohoto pohledu jejich tvorbě nepřispívají.
          Fight or flight (sympatický stav) je přirozený, užitečný, ale jen jako krátkodobá ochrana před nebezpečím. Když je chronický, tak je to problém – a z hlediska trávení jde právě proti trávení. Během dne jíst potřebujeme/chceme a na to je potřeba „rest and digest“, parasympatický stav 🙂

          Žaludeční prostředí je natolik kyselé, že si naprostá většina lidí nemůže suplementací betainu uškodit – z hlediska zdraví žaludku. Většina lidí naopak potřebuje na kyselém prostředí v žaludku přidat. Kontraindikací u betainu jsou ale žaludeční vředy (tam s ním opatrně) a ještě užívání klasických přípravků („léků“) na překyselení/reflux a také časté užívání některých nesteroidních protizánětlivých léků (NSAIDs).
          Při suplementací betainu je potřeba zvolit u každého vhodnou dávku a také je docela rozdíl mezi kvalitou produktů. Někomu však samozřejmě nemusí betain sedět (pokud mu však nesedí opravdu on a ne něco jiného…. Pokud je zcela nesnesitelný, tak jsou i další způsoby a postupy, jak lze HCl v žaludku podpořit. Hlavně je potřeba ale řešit příčinu, proč je kyseliny nedostatek, proč jsou přítomny GIT problémy a zaujmout náležitá opatření, začít třeba od stravy a psychických/emočních stresorů, v případě nějaké bakteriální infekce také nějakým protokolem se silnými přírodními antibakteriálními látkami 🙂
          V testování ph moc význam nevidím, protože to, zda má člověk problémy, pozná i bez testování. A ať zjistí z testu cokoli, tak to stejně musí tak jako tak řešit (tedy nemusí, ale pokud mu jde o zlepšení, tak ano 🙂 .

Napsat komentář: Eliška Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*